Zdravé ego nám obvykle napomáhá k tomu, abychom byli vyrovnaní a autentičtí. Citlivé, nemocné, otlučené, slabé nebo zraněné ego může být stresující jak pro samotného člověka, tak pro jeho okolí. Co je ale pro lidi se zdravým egem samozřejmé?
Pokud je něco v nepořádku s naším já, obvykle nás to znejistí. Často se pak chováme a myslíme zcela jinak, než jací jsme ve skutečnosti. A takové chování pak ovlivňuje i naše okolí. Pro mnoho lidí je snazší vnímat ego u druhých lidí než u sebe. Jestliže se například pohybujeme ve společnosti arogantního člověka, který věří, že je něco lepšího, většinou to okamžitě vidíme. Ale fakt, že jiní v nás takovou osobu rovněž někdy poznají, je pro naše myšlení zcela nepředstavitelný. A čím více je naše ego zlomené, tím více je tahle situace nepředstavitelnější.
Co udělat pro ego?
Co ale můžeme udělat, abychom posílili naše ego? Dostat se skutečně k jádru problému a nikoli jen kompenzovat příznaky? Co odlišuje lidi se silným a zdravým egem? Na jednu stranu určitě hrají roli osobní zkušenosti a zralost. Do značné míry nás utvářejí naše prožitky i způsob, jakým věci zpracováváme. Je dobré vědět, že zraněné ego se nevyléčí přes noc.
Co vědí lidé se zdravým egem:
Není to vždy o nich
Lidé se zdravým egem si obvykle uvědomují, že svět není o nich. Že spousta věcí, kterými se mohou cítit ovlivněni, s nimi ve skutečnosti nemá nic společného. Z tohoto důvodu například neočekávají, že o nich ostatní budou přemýšlet a už vůbec se netrápí tím, co by si o nich případně mohli myslet. Nevztahují si obecná prohlášení k sobě samým a chápou, že někdy musí jejich osobní štěstí a blahobyt ustoupit společenskému.
Není důvod cítit se napaden
Někteří lidé se cítí napadeni, pokud je druzí ignorují, jiní se urazí, když se k nim někdo chová hrubě. A někteří se dokonce cítí jako oběť, když venku náhle začne pršet. Lidé, kteří mají zdravé ego, svět vidí jinak. Uvědomují si, že nikdo nechce nikomu ublížit. Ano, někdy se téměř všichni stáváme oběťmi, ať už nespravedlivého zacházení, křivdy, urážky nebo osudu. Důvodem v takových případech obvykle nebývá špatný úmysl, ale pouhá smůla. Jedinci se zdravým egem si tak říkají, škoda, že nás zasáhla špatná nálada pana XY. Bohužel jsme narazili na člověka, který je asociální kvůli svým osobnostním vzorcům. Škoda, že nás takové chování dostalo. Ale proč bychom kvůli tomu měli být uražení? Smůla totiž nikdy není namířena proti nikomu osobně.
Nemusíte vždy vyhrávat
Lidé se zdravým egem nepotřebují vítězství ani triumfy, aby se cítili dobře. Vědí, že selhání je součástí života a že v určitém okamžiku je řada na nich, aby prohráli. Proto mohou přijmout porážku uvolněně, aniž by se za ni ospravedlňovali nebo nepřáli vítězství jiným.
Zdravé ego je o tom, že nemusíte mít vždy pravdu
Nikdo nemůže vědět všechno. Představme si to asi tak, že všichni se díváme velmi malým okénkem na velmi velký svět a dokážeme zachytit pouze jeho malou část. Lidé se zdravým egem pochopili a přijali, že jsou omylní a že jejich znalosti mají své meze, takže se mohou mýlit, i když si myslí, že mají pravdu.
Máte stejnou cenu jako ostatní lidé
Někteří lidé se cítí nadřazení ostatním, jiní naopak. Lidé se zdravým egem se obecně cítí na stejné úrovni se svými bližními. V naší společnosti máme někdy tendenci příliš obdivovat moc, bohatství, slávu nebo zvláštní nadání. Upřednostňujeme akademiky nad neakademiky, vedoucí pracovníky nad nevýkonné, spolkové kancléře nad ministry a nad zbytek společnosti. Ale naše hierarchie vycházejí z naší představivosti a nejsou v žádném případě absolutní, nutné nebo správné. Všichni lidé si zaslouží stejnou úctu, ať už jsou to generální ředitelé nebo žáci čtvrté třídy. Kdo má silné ego, je spokojený s faktem, že je rovnocennou součástí celku. Ano, může být jedinečný a zvláštní, ale ne lepší nebo důležitější než ostatní.