Buďte v klidu. Sice se říká, že charismatickým se člověk rodí a do určité míry je to pravda. Naštěstí není třeba házet flintu do obilí, protože vždycky se dá kouzlu osobnosti jít naproti. A vsadím se, že máte alespoň pár vlastností, které vaše charisma dokážou nastartovat.
Kouzlo osobnosti totiž netkví v bezchybném vzhledu, chování, vzdělání nebo skutečnosti, že máte skvělé místo. To by se pak nestalo, že když se v partě kamarádů objeví Maruška, která chodí s poštou, nebo kurýr Pepa, všichni jsou z nich paf. A to naštve. Co je na nich lepšího než na vás? Odpověď je jednoduchá. Jsou jiní, protože jsou sví.
Máte se rádi?
Přesněji řečeno, věříte si, vážíte si sami sebe? To je totiž první krok k charismatickému projevu. Podstatné je, abyste si zakázali negativní myšlenky typu já to nezvládnu, nedokážu, vždycky budou ti druzí lepší. Tak totiž odstartujete nezdar ještě dřív, než se objevil. I když by bylo hezké dělat jen to, co vás těší, bohužel to v životě tak nefunguje a občas musíte dělat i méně příjemné věci. Ale proč byste k nim nemohli přistupovat pozitivně?
Mimo dav
Všimli jste si, že charismatický člověk nejde nikdy s davem? Neznamená to, že by šel proti němu, ale je vždycky sám sebou. Má jasné názory a postoje, za kterými si stojí. Je zkrátka svůj. Tím je originální. Přesto si jsou lidé s kouzlem osobnosti v lecčems podobní. Tak například se během hovoru vždy dívají druhým lidem do očí. Nikdy nesedí sami v koutě, ale snaží se komunikovat. I když je jim třeba v duši ouvej, nikdy na sobě nedají nic znát. Všimněte si, že charismatický člověk se nevtírá, ale přirozeně se zapojí do hovoru.
Není sebevědomí jako sebevědomí
Charismatickým lidem nechybí právě to zdravé. To znamená, že si stojí pevně za svým přesvědčením, za tím, co dělají a jak se chovají. A že s nimi někdo nesouhlasí? Charismatický člověk takovou skutečnost přijme bez mrknutí oka. Nevymlouvá druhý jejich názory, nekřičí, nerozčiluje se, ani nepolemizuje nad tím, čí postoj je správný.
Nezbytný hlasový projev
Některým lidem stačí, aby promluvili a přivábí k sobě spoustu posluchačů. Právě hlas je dalším faktorem, na kterém můžete pracovat. Hlasovou polohu příliš nezměníte, i když i s tou se dá cvičit, ale hodně můžete udělat s výslovností, kadencí slov i hlasitostí či tichým mumláním. Váš hlasový projev by rozhodně neměl sklouzávat do afektovanosti, ale naopak do příjemného nenuceného, zato jasného a pevného projevu bez větších vad.
Zajímejte se o lidi
Naslouchejte jim. Ptejte se, jak se mají. Neodbíhejte od hovoru k dalším lidem i tématům. Vnímejte, co vám vaši společníci říkají. Pozorně je sledujte, dívejte se jim do očí, vyjadřujte se také nonverbálně. Podle vztahu, který mezi sebou máte, se jich můžete i letmo dotknout.
Pokud se ocitnete ve společnosti neznámých lidí a jste si vzájemně představeni, snažte se zapamatovat jejich jména a oslovujte je jimi. Obzvlášť ostýchaví jedinci vám budou za takovou zdánlivou drobnost vděční.
Hodí se vtip a nadhled
Ne každý má smysl pro humor. Přesto, pokud se vám nějaký žertík podaří, bod pro vás. A není to o tom, že byste se museli nutit do vyprávění naivních dětských vtípků. Ostatně, co si budeme povídat, před takovými šprýmaři lidé stejně raději utíkají. Že vás nic nenapadá? Tak si zavtipkujte na vlastní účet. Tím odzbrojíte případné rýpaly a kromě sympatií získáte také respekt. Charismatičtí lidé překypují city. Rádi tak trochu přehrávají, protože je baví bavit ostatní. Takže oprašte své zkušenosti ze školního dramaťáku a jděte do toho. Že vám tenkrát lidé tleskali? Vidíte, pak není důvod, proč byste nemohli mít úspěch i dnes.
A mimochodem, umíte správně plkat? Ne? Naučit se to můžete zde.
Text: Jana Nováková
Foto: Pixabay