Myšlenková mapa byla oblíbenou pomůckou malíře a vynálezce Leonarda Da Vinci. Možná proto toho tolik vynalezl a namaloval. Vytěžil svůj mozek na maximum, protože si uměl ve svém skladišti myšlenek, zážitků a vědomostí uklidit. S pomocí myšlenkových map to zvládnete i vy.

Hromada informací, které se na nás valí odevšad. Řešení úkolů, ve kterých bychom neměli zapomenout na žádný důležitý detail. Dá se dnešní informační útok zvládnout, aniž bychom se z něj zbláznili?

Myšlenková mapa vždy po ruce

I když vám běžné mapy toho možná zas tak moc neříkají, tahle vám pomůže se vyznat v informačním nepořádku ve vaší hlavě. Pod pojmem myšlenková mapa se skrývá metoda, která pomáhá třídit staré informace a pracovat s nimi, zatímco ty nové posílá do správných „zásuvek“, odkud je lze snadno vyndat a použít. A nestačil by seznam? Řekne si mnohý.

Nestačil, protože na rozdíl od něj lze s pomocí myšlenkové mapy, což je vlastně graficky zpracovaný text, původní myšlenku přehledně doplňovat a rozšiřovat, vyznačovat nejdůležitější body, ty dále rozvíjet a přitom se držet prvotního tématu. Myšlenková mapa umožňuje vnímat celek, a přitom pracovat s vzájemně souvisejícími detaily.

Nic nového pod sluncem

I když se autorství moderních myšlenkových map připisuje Angličanovi Tonymu Buzanovi a do 70. let minulého století, sahají myšlenkové mapy svou historií podstatně dál. Jejich prvním uživatelem byl údajně Porfyrios z Tyru (232-304), který chtěl svým žákům jednoduchým způsobem přiblížit Aristotelovo dílo, k čemuž použil grafické náčrty, jež by se daly označit za základ myšlenkových map.

Dalším, kdo se významně zapsal do historie myšlenkových map, byl španělský spisovatel a filozof Ramon Llull, a to díky mapám Strom poznání a Strom filozofie lásky. K nejznámějším uživatelům myšlenkových neboli mentálních map, jak se jim také někdy říká, patřil Leonardo da Vinci, jenž spojoval obrazy, slova a vzorce do jednoho celku, který i dnes odkrývá jeho geniální pohled na řešení problémů.

Myšlenkovou mapu zvládnete i s pomocí této publikace. Koupíte ZDE.

Než se pustíte do práce

Hned na začátku je dobré si ujasnit, do jaké hloubky chcete zpracovat vybrané téma. Podle toho pak zvolíte hlavní body a ujasníte si, kolik informací budete potřebovat. Myšlenkovou mapu můžete vytvořit v počítačovém programu, online aplikaci nebo na papíře, což je možná i zábavnější a kreativnější. Pokud se rozhodnete pro papírovou variantu, připravte si dostatečně velký papír, obyčejnou tužku, případně i pastelky. Pro někoho jsou totiž barevné plochy další pomůckou k tomu, jak si pospojovat či zapamatovat důležité informace.

Myšlenková mapa v procesu

Hlavní osu myšlenkové mapy tvoří zvolené téma, problém, situace. Umísťuje se do kroužku uprostřed papíru, napsané nejlépe tiskacím písmem. Kolem něj pak skládáte důležité body, vztahující se k základnímu tématu, ty spojíte čárou se středem. Body se dále větví podle hloubky tématu. Místo čar lze kreslit šipky, kterými vyjádříte vzájemné vztahy mezi danými body. Do mapy nemusíte psát jenom důležitá slova, ale také číslice, případně můžete kreslit i předměty nebo symboly, kterých se probírané řešení týká. Vše můžete rovněž barevně odlišit. Nezapisujte jenom věci, které už znáte, nebo jsou vám jasné. Důležitým bodem bude i poznámka typu – domyslet, zkontrolovat, zkonzultovat.

A proč tvořit myšlenkovou mapu? Protože se plně soustředíte na problém a nezaobíráte se nabalenou vatou, což znamená, že k vyjádření jednotlivých fází musíte používat pouze slova, maximálně krátká slovní spojení. Nepatří sem sáhodlouhé odstavce a věty, v nichž se velmi snadno ztratí základní myšlenka.

Jestliže je dané téma širší, zvolte podle toho dostatečně velký papír, případně si práci rozdělte na více listů. Nedostatek prostoru by vás neměl nijak omezovat, současně je vhodné udržovat myšlenkovou mapu přehlednou, abyste se v ní jako v celku vyznali.

Myšlenková mapa v procesu

Myšlenková mapa je vhodná k celkovému pohledu na aktuální téma, které potřebujete vyřešit. Většinou slouží jako učební pomůcka, ale dá se využít k práci nebo v osobní rovině, kdy si například potřebujete ujasnit to, kam budete dále směrovat svůj život. Takovou mapu pak můžete postupně rozvíjet. Na grafickém znázornění pak velmi dobře uvidíte, jak se vám daří a v čem se můžete ještě zlepšovat.

Myšlenkovou mapu lze použít ke znázornění všech možných událostí, dějů a situací. Hubnete a nedaří se? Namalujte si, co všechno během dne děláte pro hezčí postavu, a vsadíme se, že mapa vám ukáže nejenom chyby, ale i cesty, jak se jich do budoucna vyvarovat.

Další výhody

Kromě toho, že s pomocí myšlenkové mapy najdete v mnoha ohledech snadněji cestu k řešení problémů, odhalíte souvislosti, které by vás jinak nejspíš ani nenapadly, zdokonalíte si také paměť, což v dnešní informační době vůbec není na škodu.

Text: redakce

Foto: Freepik.com, Albatrosmedia

Komentáře