Máte rádi mýty? Nic proti nim, ale pokud se přelévají i do reálného života, rozhodně byste měli být opatrní v rozlišování toho, co je pravda a co jsou opravdu jenom mýty. Třeba o partnerství se toho napovídalo už hodně.
K lásce a partnerství se vyjadřuje kde kdo. Proto není divu, že o těchto tématech existuje spousta domnělých mouder. Psycholog a odborník na vztahy profesor Gary W. Lewandowski se jim tak trochu podíval na zoubek. Jak se ukázalo, pokud budete věřit těmto šesti, můžete si tím dokonce poškodit vztah.
1. Protiklady se přitahují
Tohle přísloví, které zná většina lidí, zní celkem dobře. Jenže jako u řady věcí, které vypadají na první pohled fajn, i tady je třeba mít se trochu na pozoru. Vše, co je pro nás nějakým způsobem odlišné, totiž obvykle mívá kouzlo přitažlivosti. A vzájemné doplňování může být v některých ohledech obohacením, pro vztah rozhodně prospěšným. Jak ale naznačují četné studie, podobnost obecně přináší pro harmonické, stabilní a dlouhodobé partnerství lepší záruky. Tedy pokud máte podobný smysl pro humor, způsob komunikace nebo koníčky a hodnoty, přemýšlíte o stejných věcech podobně, je dost pravděpodobné, že spolu zůstanete mnohem déle a bez hádek, než páry, které nemají společné ani to nejmenší. Mýty o vztazích jsou v tomto případě skutečně jenom mýty.
2. Mýty o nevhodných vztazích na dálku
Vztahy na dálku, práce v různých městech a fyzický kontakt jen tři dny v týdnu – většina modelů, které se odchylují od klasického „žít společně a každé ráno se probouzet vedle sebe“, je mnoha lidmi vnímána kritičtěji. Podle profesora Lewandowského však může mít určitá prostorová vzdálenost na partnerství dokonce pozitivní vliv. Páry, které zčásti žijí odděleně, mezi sebou obvykle lépe komunikují a během společných chvil prožívají podstatně intenzivnější a lepší zážitky. Podle jedné studie dokonce prý lidé, kteří byli ve vztahu na dálku, často vnímali své partnerství jako láskyplnější, harmoničtější, intenzivnější a stabilnější než páry, které jsou neustále spolu. Nutno ovšem dodat, že vztahy na dálku se nehodí pro každého člověka.
3. Obecně varovnými signály jsou špatné pocity ze vztahu
Pokud v nás partnerství vyvolává negativní emoce, obvykle začneme pochybovat o tom, zda jsme si vybrali dobře. To je pochopitelné. Podle Garyho Lewandowského však výzkum ukazuje, že ne všechny negativní pocity jsou špatným znamením. Takzvané „měkké“ emoce, jako je smutek nebo zranění, jsou obecně spojeny s relativně spokojenými vztahy, v nichž je minimum hádek, které ovšem mohou mít dokonce pozitivní vliv na partnerství. Až sem jde tedy o mýty. Jak profesor Lewandowský ale uvádí na webu Psychology today, když se do vztahu vloudí hněv, obavy, vyhrožování, jde o varovné signály, že je čas přemýšlet o smyslu partnerství.
4. Mýty vztahových odpuštění
Čas od času je nutné a užitečné odpustit někomu, koho milujeme, i když nám ublížil. Pokud se však daná osoba chová vůči nám dál špatně a nesnaží se o sebemenší nápravu, může naše případná shovívavost poškodit naši sebeúctu a sebedůvěru. Podle studie Garyho Lewandovského se navíc ukázalo, že pokud jeden z partnerů odpouští až příliš snadno, ten druhý se začne hádat častěji, neustále kritizuje a ve vztahu se chová náladově. Odpuštění tedy nutně nemusí znamenat, že všechno bude zase v pořádku nebo dokonce lepší. Mýty sice říkají, že je třeba odpouštět, ale je dobré myslet i na to, že všeho moc škodí.
5. Pozitivní myšlení je cesta
Do vztahu patří pozitivní přístup a optimismus. To je rada, kterou slyšíme zas a znovu a která může v mnoha situacích skutečně pomoci. Jenže ne ve všech. Jak upozorňuje profesor Lewandowský, u párů, které mají velké problémy, příliš pozitivní přístup vede často k tomu, že partneři nedorozumění bagatelizují a ignorují, místo aby na nich pracovali. Tím se z dlouhodobého hlediska samozřejmě nic nevyřeší, navíc je to poměrně přímá cesta k rozchodu. Shovívavost a rozumná strategie jsou vhodné snad jenom v případě menších občasných konfliktů. Do kategorie vztahové mýty tak patří i „my se nehádáme, všechno je zalité sluncem“.
6. Partneři by se měli vzájemně podržet a povzbuzovat
Je rozhodně fajn, když máte někoho, s kým se cítíte v bezpečí a můžete si mu postěžovat na nespravedlnost světa. Řada lidí chce od partnerství právě tenhle pocit. Profesor Lewandowski ale upozorňuje na rozpor mezi soucitem a upřímností. Například: partner/ka měl/a problémy v práci a doma nám o tom vypráví. Jenže z hovoru je jasné, že na problémech má svůj díl viny. Co teď, říct to? Cítil/a by se dobře, když bychom zareagovali slovy – neudělal/a jsi nic špatného, všichni ostatní jsou hloupí a svět je zlý? Asi ano, jak psycholog dodává, pro vzájemný vztah, důvěru, ale i pro partnera/ku by bylo lepší jemně naznačit, že vina je na obou stranách.