Najít správnou cestu životem často není tak snadné. Vlastně si ani nikdy nemůžeme být jistí, zda jsme ji opravdu našli. A jak zjistíme, že cesta vede jinudy? K tomu nám pomůže několik následujících faktorů.
Život nám přináší spoustu možností a zásadní úkol – zvolit si správnou cestu, která nás učiní šťastnými. Tedy takovou, která bude v souladu s našimi osobními hodnotami, schopnostmi, přesvědčeními a touhami. Většinu času neexistuje jen jedna cesta, ale mnoho dalších, které splňují naše kritéria. Přesto není někdy snadné nalézt alespoň jednu z nich…
Důvod k neschopnosti nalézt správnou cestu, může být i v tom, že nás pletou ostatní lidé. Jednoduše proto, že žijí jinak než my. Nebo že třeba rodiče na nás mají nároky a očekávání, které můžeme jen stěží ignorovat. Někdy zkrátka vklouzneme do jakéhosi proudu, v němž se pak necháme unášet, aniž bychom si skutečně uvědomili, že jsme do něj vlastně nikdy skočit nechtěli. Respektovaná psycholožka Bella DePaulo zmiňuje pro web Psychology Today faktory, které bychom měli brát jako varovné signály, že musíme hledat novou správnou cestu.
Podívejte se na pět faktorů, které vám napoví, že jste se nejspíš nevydali na správnou cestu
1. Často se cítíte ohledně svých cílů, plánů a rozhodnutí rozpolcení
Bez ohledu na to, zda jde o každodenní rutinu, jako je rande, setkání s kamarády, nebo významné životní cíle, tedy pracovní pohovor či žádost o ruku, když se cítíme po nějakém rozhodnutí nejistí, ptáme se sami sebe, zda jsme se rozhodli správně. Podle psycholožky Belly DePaulo to může být signál, že cesta, po které jsme se vydali, nám tak úplně nevyhovuje. Vždy existují časová období, v nichž pochybujeme o tom, co děláme. Mám vůbec chuť se dnes večer setkat s přítelkyní/ přítelem? Opravdu chci s touto osobou strávit zbytek života? Takové myšlenky jsou normální a legitimní, pokud nás ovšem netrápí opakovaně nebo delší dobu. Když jsme totiž v souladu sami se sebou, máme zdravé vztahy a sledujeme cíle, které odrážejí naše osobní hodnoty, pak takové pochybnosti časem zmizí, protože nás baví to, co děláme a cítíme, že je to správné.
2. Cestu za snem vidíte spíš jako boj
Je v pořádku věci vyzkoušet a jít dál, když si uvědomíme, že nejsou pro nás. Kurz španělštiny je hotová křeč? Co takhle tancovat salsu? Pokud cítíme, že musíme bojovat sami proti sobě, abychom se drželi něčeho, co jsme si předsevzali, nemusí to být to pravé a bylo by lepší toho nechat a jít jinou cestou. K dosažení jakéhokoli cíle je většinu času nutné úsilí. Pokud se ale ztotožníme s tím, co děláme, i přes náročnost lze dosáhnout výsledku s rozumným vynaložením energie – aniž byste museli svádět vnitřní bitvy o to, zda pokračovat, má to smysl a podobně.
3. Zlehčujete své životní cíle, když o nich mluvíte s ostatními
Když si stojíme za tím, co děláme a je to v souladu s našimi hodnotami a přesvědčením, obvykle nás baví o tom s nadšením vyprávět ostatním lidem. Pokud naopak váháme s druhými mluvit o svém životě a plánech, podle psycholožky Belly DePaulo to může být známkou faktu, že sami nejsme ve skutečnosti přesvědčeni o smysluplnosti svých kroků. Pak jsme se nejspíš nevydali na správnou cestu.
4. Správnou cestu neurčuje naše okolí
Pokud něco děláme primárně proto, že věříme, že to od nás ostatní očekávají, je podle psycholožky velmi pravděpodobné, že takové kroky neodpovídají našim osobním cílům a představám. V mnoha případech skutečně splňujeme sociální očekávání, aniž bychom o to usilovali, protože naše společnost je napůl otevřená nebo proto, že se o nás nestará (nezná nás) a protože lidé, kteří jsou nám blízcí, jsou v nejlepším případě nepříliš konkrétní ve svých představách směrem k nám. Pokud tedy primárně sledujeme vlastní kompas pro správnou cestu a žijeme autenticky, obvykle necítíme příliš silný sociální tlak v tom, co děláme – a co nikoli.
5. Většinou jste nuceni nuceni sledovat cíle, které jste si stanovili pro správnou cestu
Většina z nás musí pracovat, aby vydělala peníze a mohla zaplatit základní potřeby jako je nájem a jídlo. Svým způsobem jsme k tomu vlastně nuceni. A je dobré se sami sebe zeptat, jestli takový tlak cítíte neustále. Zda je silný a všudypřítomný. Nebo byste si dokázali představit, že žijete svůj život podobným způsobem jako nyní, i kdybyste byli zcela svobodní a finančně nezávislí? Například proto, že vás baví být dobří v tom, co děláte, nebo vidíte hodnotu? Jde o to, že když žijeme v souladu sami se sebou, můžeme obvykle chtít to, co musíme, takže se cítíme méně nuceni k tomu, abychom dělali svou práci. A z toho je jasné, že jsme si vybrali správnou cestu.