Obklopujete se v životě pozitivními lidmi? Bylo by naivní myslet si, že tomu tak bude napořád, protože dříve či později na toxického člověka někde narazíte. Podívejte se, jak se lze vypořádat s takovým zlodějem energie.
Prostředí, ve kterém se pohybujeme, určuje, jak se cítíme. Pokud si kolegyně u vedlejšího stolu neustále na něco stěžuje, nakonec do víru své negativity strhne i nás. A to je přesně ten důvod, proč je dobré toxického člověka zarazit hned v počátku. Tedy v případě, že se mu nemůžeme zcela vyhnout.
Toxického člověka si nevybíráme
Jsou lidé, které ve svém životě chceme více, jiné méně a toxického člověka už vůbec. Bohužel to v životě takto nefunguje. V profesionálním prostředí občas býváme konfrontováni se silně negativistickými jedinci a takoví lidé se najdou i v téměř každé rodině, i když je třeba vídáme jednou za rok o narozeninách nebo jiných rodinných oslavách. Jak se s nimi tedy vypořádat, aniž bychom se nechali strhnout k hádce či negativnímu přístupu?
Návod, jak usměrnit toxického člověka
1. Stanovte si hranice
V každé životní situaci je třeba naslouchat sobě a svým životním potřebám a jasně se vymezit proti stavu, ve kterém se necítíme dobře. Pokud narazíme na toxického člověka, je tento přístup ještě důležitější než obvykle, protože čím více se necháme vtáhnout do negativních myšlenek takových lidí, tím více jich absorbujeme. Zásadní je proto stanovení jasných hranic.
Může to být časový limit – například omezení rozhovoru s kolegou, kterému se nelze z profesních důvodů vyhnout, na určitou dobu. Stejně tak, když vás někdo chce zatáhnout do pomluv, je vhodné změnit téma a dát jasně najevo, že taková konverzace je pro vás tabu. Při osobním napadání lze říci, že s dotyčným budete rádi pokračovat v debatě, ale pouze na věcné úrovni. Pokud dotyčný takový přístup nerespektuje, je to důvod kontakt s ním co nejrychleji přerušit.
2. Kognitivní empatie
Mezi kognitivní a emoční empatií je velmi relevantní rozdíl: jsme-li kognitivně empatičtí, dokážeme racionálně porozumět tomu, co kdo prožívá, ale nemusíme to sami nutně cítit, jako je tomu u emoční empatie. Takový odstup je důležitý právě ve chvíli, kdy potkáme toxického člověka.
Můžeme se snažit pochopit, proč se někdo chová tak, jak se chová. Třeba kvůli nějakému traumatu nebo si negativitu nese z rodiny. V každém případě bychom si ale měli dávat pozor, aby pocity daného jedince neovlivnily i nás. Zejména velmi empatičtí lidé často neumí rozpoznat, kdy lze chování takového člověka ještě tolerovat a kdy už je takzvaně přes čáru.
3. Toxického člověka přinuťte k odpovědnosti
Občas, zejména když musíte s negativním jedincem trávit čas pravidelně, emoční i mentální odstup nestačí. V takovém případě bude nejlepším řešením konfrontace, v níž mu jasně řeknete, co vás trápí. Místo obviňujících formulací je ale lepší hovořit v takzvané ich-formě, abyste zbytečně nepřilévali olej do ohně. Můžete například říci: „Vážím si vás jako kolegy a rád/a jsem tu pro vás, ale není mi příjemné, že přede mnou neustále pomlouváte našeho šéfa.“
V závislosti na tom, jak jste si blízcí, stojí za to upozornit ho/ji na jeho/její negativní přístup k životu a doporučení, aby s tím něco začal/a dělat. Za takovým chováním se totiž mohou skrývat vážné psychické problémy.
4. Zůstaňte sami sebou
U zvlášť těžkého toxického jedince bohužel často nepomohou sebelepší argumenty, strategie a hranice. Pokud je setkání s takovým člověkem nevyhnutelné, jde například o protivnou tetu, kterou potkáte na návštěvě u rodičů, můžete zkusit meditační dechové cvičení. Zhluboka se nadechněte, vědomě uvolněte ramena a pomalu se nadechujte a vydechujte. Může vám také pomoci představit si něco zvláštního – pláž, váš útulný domov nebo domácího mazlíčka. Cokoli, co vám pomůže zůstat sami se sebou a nenechat se unést negativitou toxického člověka.