Spřádáte čas od času katastrofické scénáře, ve kterých hrají hlavní roli negativní myšlenky? Na tom není nic neobvyklého. Jenže pokud se z vás stává chodící apokalypsa, měli byste s takovým přístupem začít rychle něco dělat.
Někdy se dostaneme do negativní spirály myšlenek, které prostě nemůžeme uniknout. Hodiny nebo dokonce dny. Přitom se nám v hlavě rojí otázky typu: Co když nezvládnu přidělený pracovní úkol? Co řeknu šéfovi? A jestli přijdu o práci, najdu novou? A co když onemocním?
Pokud takové, přehnaně apokalyptické kolotoče myšlení ovlivňují váš život stále více a více, patříte k lidem, kterým se říká „overthinker“.
Kdo je overthinker?
„Mluvíme o lidech, kteří o všem příliš přemýšlejí nebo tráví zbytečně mnoho času analýzou problému, jež víc škodí než prospěje,“ alespoň tak popisuje termín overthinker novozélandská psycholožka Gwendoline Smithová ve své knize The Book of Overthinking: How to stop the Cycle of Worry. Podle doktorky Smithové může být přílišné přemýšlení také pozitivní. Například, když hodiny dumáte nad tím, kam pojedete na dovolenou v době koronaviru. Problematickým se stává až tehdy, když začnete vytvářet katastrofický scénář toho, co všechno by mohlo být špatně a negativní myšlenky vás zcela zahltí.
Jak smést negativní myšlenky?
„Nepříjemný myšlenkový kolotoč zastavíte jedině správným přístupem,“ říká Gwendolin a ve své knize doporučuje řadu praktických rad, jež vám pomohou negativní myšlenky zastavit. A které to jsou?
Negativní myšlenky stojí na víře
„Obavy bývají často založeny na mnohdy nevědomém přesvědčení, které se stává zavádějícím systémem víry,“ vysvětluje psycholožka Smithová. „Pokud své negativní myšlenky promítnete do nejhorších možných katastrofických scénářů, myslíte si, že můžete ovládnout obávané události, případně zabránit jejich výskytu. Tím, že neustále přemýšlíte o svých obavách, věříte, že jste obzvlášť ostražití, jste schopni předvídat vývoj a být tak připraveni na předvídané katastrofické události.“
Abyste se vymanili z kolotoče takových myšlenek, je důležité si ujasnit, že nikdo nemůže předvídat budoucnost, včetně vás. Zbavte se proto přesvědčení, že strach vás může před něčím ochránit nebo vás připravit na věci, které se mohou pokazit.
Uvědomte si, že myšlenky nejsou fakta
Když se vaše pozornost zasekne na myšlence a nepustí ji, zkuste se na sebe podívat zvenčí. Uvědomte si, že vaše myšlenky nepředstavují realitu. Pokud je to možné, nahlas zakřičte: „Moje myšlenky nejsou fakta!“
Vyzvěte své negativní myšlenky na souboj
Nejúčinnější strategií pro řešení negativních myšlenkových spirál je postavit se jim čelem. To znamená, velmi cíleným způsobem je podrobit kontrole pravdy. „Ověřte si, zda jsou vaše myšlenky založeny na faktech, pravdě a realitě, a zeptejte se sami sebe, zda vám skutečně nějakým způsobem pomáhají,“ radí Smithová.
Neříkejte „Neměl/a bych“
Pokud zjistíte, že bloudíte myšlenkami, které začínají slovy „měl/a bych“, ihned zatáhněte za brzdu, protože vás dostávají do neužitečných emočních stavů. Věty, které začínají slovy „Kdybych jen měl/a“, vyvolávají pocity viny a lítosti. Jestli přemýšlíte nad tím, co měli ostatní udělat, vzbudíte v sobě hněv, frustraci a zklamání. V případě, že vaše negativní myšlenky začínají slovem „Musím“, dostanete se pod tlak, což mimochodem platí i pro frázi „Neměl/a bych si dělat starosti“. Většinou takové věty nejsou jen zbytečné, ale současně vašemu vědomí přidělávají starostí ještě víc. Sledujte, co se stane, když vám někdo řekne: „Nemysli na modrého slona.“ Vidíte? A už na něj myslíte. Proto je lepší konfrontovat své myšlenky otázkami a ověřením faktů, jak jsme zmínili výše.
Zbavte se svědomí
To samozřejmě nemyslíme doslova. Všimněte si ale, jak někteří lidé klouzají životem zdánlivě bezstarostně, zatímco vám starosti a negativní myšlenky nedovolují spát. A to může zatěžovat jak partnerství, tak i přátelství s kamarády.
„Asi 25 až 40 procent lidstva má biologickou predispozici k přecitlivělosti, která podporuje přehnané přemýšlení,“ upozorňuje psycholožka Smithová. Berte proto svůj sklon k přemýšlení jako skutečnost, která může být i genetická. Problémy ale řešte výhradně na základě faktů a uvidíte, jak se vám uleví.
Rozdíl mezi přemýšlením a obavami
Samozřejmě, že když je svět v plamenech, bylo by divné tvrdit, že se nemáme čeho bát. Ale místo toho, abychom o tom přemýšleli v nekonečné smyčce, často velmi pomáhá jednat. Pokud vás například znepokojuje změna klimatu, připojte se k iniciativě na jeho ochranu. Jestli vás trápí dopady koronaviru na lidstvo, nabídněte se jako dobrovolníci v některé z oblastí, které s ním souvisejí. Rozdíl spočívá v nahrazení rozptýlených starostí konstruktivními obavami.
„Přehnané přemýšlení neboli overthinking je spirála myšlenek, které se neustále pohybují v kruzích a nikam nevedou. Tedy až na to, že vás mění v úzkostlivější a stále více se stresující jedince,“ podotýká ve své knize doktorka Smithová a dodává: „Obava má na druhé straně konkrétní cíl a akci, takže je užitečnější a konstruktivní. Pracujte na nahrazení prvního za druhé!“