Pro spoustu lidí bývá obtížné navazování nových kontaktů. Vyzkoušejte následujících pět tipů, které vám pomohou zahnat nejistotu a naučit se přistupovat k druhým lidem beze strachu. Uvidíte sami, že to není vůbec složité.
Zejména při oslovování cizích lidí se často musíme vypořádávat se strachem a pochybnostmi o sobě samých. Co když si s tím druhým nesedneme? Co když řekneme něco hloupého nebo ze sebe uděláme blázna? Dokonce i lidé, kteří nemají problém s vlastní sebeúctou, tuhle nejistotu znají, aniž by si sami uvědomovali, odkud se v nich vlastně bere. Psycholožka Berit Brockhausenová pro magazín Psychology Today uvádí, že příčiny nejsou vždy důležité. Domnívá se, že pro nejistotu mnoha lidí existují opravdu dobré důvody – a je přesvědčena, že nejistota nám může dokonce pomoci k socializaci: „V neznámých situacích je nejistota přiměřenou reakcí,“ říká. „Zajímat se o to, co si myslí druzí lidé, nám obvykle pomáhá k větší společenské přijatelnosti, protože se snažíme přinášet témata, se kterými souzní i ostatní.“
Udělejte první krok
I přes nejistotu zde psycholožka vidí výzvu v překonání sebe sama. Vlastně tak přeperete strach a překonáte zábrany. Vědomě. „Může to být nepříjemné,“ říká Brockhausenová. „Třeba zrudnete, začnete koktat nebo vás nenapadne, co říct a ostatní se vám budou smát. Anebo přestřelíte a protějšek se zachová odmítavě. Případně ten druhý na vás zkrátka nebude mít náladu a dá vám to dost ostře najevo.“ A jak psycholožka dodává, je to vlastně to nejhorší, co se vám může stát. Takovou zkušenost pak jednoznačně zúročíte při dalším pokusu…
Jak už to totiž v životě bývá, i zde platí: praxe dělá mistra. Podívejte se na pět tipů, které vám pomohou překonat nejistotu a pochybnosti o sobě a oslovit ostatní lidi.
Tip 1: Co nejhoršího se může stát?
Zeptejte se sami sebe, co by bylo to nejhorší, co se může stát. Berit Brockhausenová už vlastně vyjmenovala všechny „tragické“ scénáře – a buďme upřímní, není na nich nic hrůzostrašného. Takže zapomeňte na pochybnosti i nejistotu a prostě to zkuste. A když to nepůjde, tak to taky není konec světa.
Tip 2: Nejistotu porazíte správnou strategií ústupu
Nejlepší je použít neškodnou větu nebo omluvu, díky které v klidu opustíte situaci, jež vám přijde nekomfortní. V závislosti na příležitosti si můžete například jít dát něco k pití, odskočit si na toaletu. To vše se zdvořilým – „Hned se vrátím“ nebo „Promiňte, tamhle jsem zahlédl/a přátele“ (zda tam opravdu jsou, je až druhořadé). Takové věty vám poskytují pocit bezpečí, že můžete kdykoli odejít a pomáhají překonat počáteční nejistotu.
Tip 3: Řekněte to nahlas
Trapné pauzy v rozhovoru nebo bonmot, který se nepovedl, jak jste očekávali? Není důvod v sobě aktivovat nejistotu. Tedy za předpokladu, že se dokážete sami sobě zasmát. Jednoduše řešte takovou situaci přímo a vezměte nejistotě vítr z plachet. Nebojte se říct – „Někdy má konverzační ticho něco do sebe“. Uvidíte, jak se ostatním uleví. Po té se rozhovor buď znovu rozběhne nebo můžete položit některou z otázek v následujícím tipu.
Tip 4: Small talk jako záloha
V závislosti na příležitosti zcela určitě existují témata, o kterých můžete se svým protějškem mluvit. Na firemních akcích se třeba zeptejte, jak dlouho dotyčný/á ve firmě pracuje a jaká je jeho/její specializace. Pokud s někým hovoříte o sportu, třeba o tenise, nabízí se otázka, kam chodí hrát. Otázky typu small talk nemusíte složitě vymýšlet a upřímně řečeno, nemusíte mít skutečný zájem o to, co daný člověk dělá nebo kde sportuje. Myslete na to, že by vám takové small talk mělo pomoci hlavně překonat nejistotu v oslovování a poskytnout určitý výplňový materiál, ze kterého se případně může rozvinout daleko zajímavější konverzace.
Tip 5: Nejistotu překonáte, když přijmete sami sebe
Nejste nijak zvlášť společenští a děláte v konverzaci jednu botu za druhou? Vždy se červenáte, když mluvíte s ostatními? To je v pořádku. A rozhodně vám to nemusí bránit ve skvělých rozhovorech. Pokud se vám někdo nebo něco líbí, zkrátka o tom jen mluvte. To vás činí přístupnými a vytváří důvěru okolí. Možná je totiž první rozhovor pro toho druhého stejně těžký a je vděčný, že ve vás našel spojence.
A vždy si pamatujte: Opravdu dobré věci se dějí mimo vaši komfortní zónu.