Prokrastinace je tak trochu zaklínadlem moderní doby. Jeden problém je, že málokdo tuší, co tento pojem ve skutečnosti znamená. Druhý problém představuje stres, který ji provází, a třetí nálepka lenocha. Jak je to tedy doopravdy?
Občas se musíme do práce přemlouvat všichni. Jenže místo, abychom se pustili do daného úkolu, raději dvacetkrát zkontrolujeme poštu, sociální sítě, uvaříme si kávu a uklidíme stůl. K vyřešení zadání nás nakonec donutí skutečnost, že danou práci nestihneme dokončit včas. Nakonec to dáme, ale za minutu dvanáct a v pořádném stresu.
Lenost nebo dokonalost
Jestli váš pracovní den vypadá občas podobně, jak je uvedeno výše, neznamená to, že byste byli líní. Daleko pravděpodobněji trpíte prokrastinací, což je chronické odkládání úkolů a rozhodnutí, které doprovází různé negativní pocity, nejčastěji úzkost.
Lenoch totiž nemá žádné špatné pocity z toho, že něco nestihl. A taky toho nikdy moc nepodře. Na rozdíl od prokrastinátora, který dělat chce, ale nedokáže se k tomu donutit hned, nýbrž vždy až na poslední chvíli, aby na cílové pásce padl totálně vyčerpaný. Každý z nás jsme někdy nechali nepříjemnou činnost na druhý den, na tom ovšem není zas až tak nic tragického. Může se ale stát, že tohle odkládání přeroste v únosnou mez, která nám zabrání v normálním fungování a na světě je problém.
Důvody k prokrastinaci
Ty jsou různé. Možná vás ale překvapí, že tím nejčastějším bývá až přehnaný perfekcionismu a strach z toho, že práci neodvedeme tak dobře, jak bychom chtěli. A tak ji odkládáme, chodíme kolem ní jako pes kolem horké kaše a nemůžeme se rozhodnout, zda do ní skočit po hlavě či nohama napřed, a když do ní nakonec žuchneme jak kámen, máme co dělat, abychom se z ní vyhrabali bez újmy na duševním zdraví. To fyzické nám spolehlivě zdemoluje stres, který se v takových chvílích kumuluje v doslova nevyčíslitelných hodnotách.
Prokrastinace a jak na ni
Člověk, který trpí prokrastinací, je především nesoustředěný. Ostatně, kdo by se soustředil, když má po ruce televizi, v kuchyni lednici a v compu internet. Pokud tedy máte před sebou úkol, který potřebujete v blízkém časovém horizontu dokončit, v první fázi ,,zahoďte“ připojení na síť. Dalším nápomocným krokem je odstranění všech dalších věcí z naší blízkosti, které by rušily pokus o soustředění se na práci. Věřte tomu, že rozbít pracně navázané myšlenkové spojení s textem na obrazovce dokáže i obyčejná knížka ležící na stole, ve které máte chuť zalistovat.
Zapomeňte na to, že si k úkolu sednete s předsevzetím vypracovat ho rovnou celý. Prokrastinace vám totiž tohle neumožní. Daleko produktivnější je postupovat po malých krůčcích. Například se potýkáte s důležitým dopisem šéfovi. Zkuste ho napsat nejprve nanečisto. Zmiňte důležité a podstatné věci, které mu chcete sdělit. Máte to? Fajn, tak teď si běžte uvařit kávu. Provětrejte si hlavu a pak se k němu vraťte. I během pár krátkých minut získáte nadhled, s nímž už bude snadné koncept upravit do patřičné podoby. Celou věc tak dokončíte v podstatně kratším čase, než kdybyste s pohledem propalujícím obrazovku celý den přemítali, jak na to. Podobně můžete naložit i s dlouhodobějšími úkoly. Stačí jim věnovat alespoň pět minut denně. S postupem času zjistíte, že z pěti minut je deset, z deseti patnáct…
Při plnění úkolů, tedy hlavně těch dlouhodobějších, funguje ještě jedna časová vychytávka. Zkuste si sami pro sebe hned na začátku zkrátit termín, samozřejmě tak, aby byl z reálného pohledu vůbec proveditelný. Tím totiž získáte alespoň trochu času k dobru a nepojedete tzv. na doraz.
Rozhodně je dobré připomenout, že se v žádném případě nejedná o úkoly výlučně pracovního charakteru, ale v položce nesplněno se klidně může objevit i kolonka vymalovat, vygruntovat, zatelefonovat tchyni apod.
Nepřítel perfekcionismus
Špičkově vypracovaný úkol, ovšem nedodaný včas. Buďte si jisti, že ve chvíli, kdy práci odevzdáte pozdě, už nikoho nebude zajímat, na kolik je perfektní, a to zejména ve chvíli, kdy je termín opravdu zásadní. Naproti tomu úkol odevzdaný včas zakryje i případné drobné nedostatky, které lze pochopitelně opravit. Zkuste proto slevit z nároků na sebe sama a nechte se překvapit, jak vám práce půjde od ruky.
Text: Martina Hálková
Foto: Unsplash, Kosmas