Psychika ovlivňuje řadu orgánů a pochodů v lidském těle. Myslet si, že jednou se to nezblázní, když se prohřešíme proti zdravému životnímu stylu je běžné. Až na to, že často říkáme jednou a prohřešujeme se vícekrát.
Proč nám to občas nemyslí?
Špatná psychika často vede k nedostatečnému soustředění na různé činnosti. Bohužel dnešní doba s sebou nese vysoké nároky. Pokud k pracovním úkolům připočítáte ještě soukromé starosti, je toho někdy na člověka až moc. A vypjaté chvíle často následuje stres. Ten může být krátkodobý nebo dlouhodobý. Krátkodobý stres, je pro náš mozek pozitivní. Do krve se vyplavuje hormon adrenalin, který nám společně s kortizolem pomáhá stresovou reakci přežít. A s tím souvisí i zlepšení paměťových schopností a soustředění.
Jiná situace ale nastává ve chvíli, kdy jsme vystaveni dlouhodobému neboli špatnému stresu. Ten může vést ke zhoršování paměti a k celkovému snížení pracovního výkonu. Dlouhodobý stres také bývá spouštěčem některých, dokonce závažných onemocnění. Právě z těchto důvodů je důležité obzvlášť chronickému – dlouhodobému stresu čelit.
Psychiku ovlivňuje spánek
Když se jednou za čas dostanete do postele až nad ránem, tak moc se toho nestane. Daleko horší je, pokud trpíte dlouhodobou spánkovou deprivací, případně dalšími spánkovými problémy. Co všechno způsobuje nedostatek spánku a jak na to, abyste konečně začali spát, zjistíte ZDE.
Špatná psychika = nevhodný životní styl
Málo se hýbeme, jíme nezdravé tučné potraviny, pijeme sladké limonády, kvůli stresu saháme po občasných vyprošťovácích, jako je cigareta nebo sklenička alkoholu. Tohle všechno jsou důvody vzniku civilizačních onemocnění. Pokud například konzumujete vysoce kalorické potraviny, hormon inzulín může po čase přestat zvládat kontrolu krevního cukru a nejenom to. Inzulín totiž posiluje synaptické spojení mezi jednotlivými buňkami mozku a díky tomu pomáhá upevňovat kognitivní funkce. Při nadměrné konzumaci sladkého je tomu samozřejmě naopak. Na psychiku špatně působí i nikotin a alkohol. A cítit se nebudeme dobře ani při nedostatku vitaminů, minerálů a dalších živin, které pozitivně ovlivňují chod našeho organismu. Co s tím vším? Je to jednoduché. Je třeba nastavit si rozumný jídelníček, na večírku si dát první a zároveň poslední skleničku vína a místo cigaret se raději vybavit hromadou žvýkaček nebo zdravého mlsání. Psychice hodně napomáhá i pohyb na čerstvém vzduchu.
Práce s informacemi
Dostanete úkol, vyhledáte si pro něj potřebné informace, seznámíte se s nimi, použijete je a tím pro vás končí, protože na vás čeká další úkol a nové informace, které je třeba vyhledat. A tak to jde pořád dokola. Nechybí vám tady slovo zapamatovat si? Přesně tak. Množství informací, které k nám denně přichází, si ani zapamatovat nelze. Proč bychom to také dělali, když si je dnes, ve světě informačních technologií, můžeme během pár vteřin či minut bez problémů najít. Paměť je tak vlastně bez práce a logicky začne lenivět. Takže stejně jako je třeba trénovat nohy, ruce, je třeba trénovat i paměť. V opačném případě se v pozdějším věku mohou projevit nepříjemné důsledky třeba v podobě demence.
Je důležité uvědomit si, že z hlediska paměti není důležité, že víme, kde máme informace hledat, ale kolik informací si dokážeme zapamatovat. Naši předci trénovali paměť například při odříkávání modliteb zpaměti. My dnes máme pochopitelně více možností. Co se třeba pustit do učení dalšího jazyka, vystudovat nějaký další obor, absolvovat kurzy, workshopy, zkrátka cokoli podle libosti. Cvičení paměti má mnoho podob a mnoho benefitů, z nichž ty základní jsou dva: naučíte se něco nového (což vám zvedne sebevědomí) a prodloužíte si duševní zdraví až do pozdního věku.
Připravil: Jana Nováková
Foto: Pixabay