Jasný úsměv nebo zklamané potřesení hlavou často řeknou více než tisíc slov. Takové mohou být signály, které doplňují nebo představují řeč těla. Součástí neverbální komunikace jsou nejenom gesta, ale i to, jak chodíme, stojíme nebo sedíme. Jak je správně číst?

Během rozhovoru nevnímáme jen slova, která druhá osoba říká. Její mluvu podtrhuje i výraz obličeje a pohyby hlavy, rukou či nohou. Ať chceme nebo ne, řeč těla na nás prozrazuje, jak se cítíme. A proto nás může i zradit.

Řeč těla umí ledacos odhalit

Podle řady studií umí číst řeč těla už malé děti. To by vysvětlovalo, proč často dáme více na nonverbální signály než slovní vyjádření. Jde o to, že i když ne vždy odhalujeme, co si myslíme nebo cítíme, naše tělo to řekne za nás. A stačí k tomu drobná gesta jako zvednutí obočí nebo jemně nakrčení nosu. Pokud neverbální znaky harmonizují s mluveným slovem, řečník vzbuzuje důvěryhodnost a autenticitu. Proto také řeč těla hraje při komunikaci rozhodující úlohu.

Dvě základní nálady

Řeč těla je složité téma, nicméně s její pomocí dokážete objevit úžasné věci. V první řadě je třeba si uvědomit, že existují dvě základní nálady. Jednak je to pohoda a pozitivní pocity, které se obvykle projevují ve vzpřímené a otevřené poloze těla a v klidných gestech. Rovněž je třeba se naučit vnímat nepohodlí a negativní pocity, kdy z člověka doslova vyzařuje napětí, které doprovází hektickými pohyby.

Výraz tváře

Neverbální komunikace neboli řeč těla začíná ve tváři. Lidé se rodí s přibližně 10 000 výrazy obličeje – což znemožňuje je všechny znát a správně interpretovat. Dostatečný výchozí bod však poskytují nejběžnější příklady. Takže když někdo zvedne obočí, projeví překvapení nebo skepticismus. Partner v konverzaci, který má upřímný úsměv, působí otevřeně a soucitně. I naše oči mluví svým vlastním jazykem. Pohledy mohou souhlasit, ptát se, pochybovat, vyzařovat radost nebo odmítnutí. Navázání očního kontaktu a jeho udržování signalizuje zájem a důvěru. Pokud se vám ten druhý nedívá přímo do očí nebo se dívá častěji dolů, může to znamenat nejistotu a nezájem.

Řeč těla

Dejte si pozor na to, jak stojíte nebo sedíte. Lidé ve vzpřímené poloze vyzařují sebevědomí, klid a pozitivní charisma. Navíc rovné držení těla usnadňuje dýchání a tím bude i váš hlas silný, klidný a uvolněný. S ohnutými zády nebo zkrouceným postojem naopak druhé straně signalizujete nejistotu a nepohodlí. Hodně odhaluje i sklon horní části těla. Pokud máte blízko k někomu, s kým mluvíte, obvykle se automaticky nakloníte jeho směrem. Pokud vám dotyčný/á vadí, mimoděk se od něj odkloníte.

Pozor na paže

O našich skutečných pocitech odhaluje mnoho i to, jak držíme a pohybujeme rukama během rozhovoru. Napjaté paže ležící blízko těla signalizují nejistotu nebo strach. Pokud naopak necháme paže volně viset dolů, budeme působit sebevědomě a uvolněně. Když zkřížíme ruce, dáváme najevo uzavřenost a nesouhlas. Pozor na přehnanou gestikulaci pažemi i dlaněmi. Dávají totiž protějšku najevo, že něco skrýváme a nehrajeme zrovna fér.

Práce dlaní

Už při poznávání nebo vítání toho můžete o člověku zjistit hodně. Silný nebo příliš dlouhý stisk ruky naznačuje sebevědomou povahu nebo hněv. Nejistí lidé vám naopak potřesou rukou jen velmi opatrně. Během rozhovoru si všímejte i polohy dlaní. Například jejich vzájemné dotýkání může být známkou stresu, psychického tlaku a frustrace. Dotknutí se nosu nebo zakrytí úst lze interpretovat jako nezdvořilost, ale rovněž i jako skrývání čehosi.

Nezapomínejte na nohy a chodidla

Buďte upřímní, jak často během rozhovoru věnujete pozornost nohám druhé strany? Samozřejmě, že téměř nikdy. Na rozdíl od gest obličeje nebo rukou, se kterými manipulujeme nejčastěji a nejsnadněji, přitom nohy a chodidla nejvíce odhalují skutečný záměr člověka. Pokud jsou nohy během rozhovoru natažené a chodidla směřují k druhé osobě, znamená to pozornost a pohodu. Nohy otočené nebo zkroucené kolem nohy židle naopak signalizují napětí. Podupávání nohama znamená netrpělivost.

Řeč těla čtěte v kontextu

Každé neverbální gesto je jen jedním kouskem mozaiky většího obrazu. Vždy tedy musíte jednotlivé signály vyhodnocovat komplexně, s ohledem na situaci a to, kdo před vámi sedí. Pokud jde o gesta a mimiku, muži se totiž chovají jinak než ženy a dospělí jinak než děti.

Text: Julie Čermáková
Foto: Gpointstudio, Freepik licence

Komentáře