V každém vztahu se čas od času něco pokazí a je třeba to napravit, protože dlouhodobý stres nesvědčí nikomu. Jak tedy na to, abyste doma měli opět čistý stůl? Pomůže partnerský rozhovor, na který je ale důležité se správně připravit.
Partnerský rozhovor by měl být součástí každého vztahu. Občas je totiž třeba říci, co nás už dlouho bolí a trápí. Pokud takový rozhovor probíhá správně, rozpustíte v něm případný konflikt a porozumíte protějšku. Vlastně se dá říci, že vás v partnerském životě posune dál. Proto je důležité si ho dobře promyslet a naplánovat. Můžete to zkusit třeba podle následujících tipů:
Postavte se strachu
Říkáte si, teď mu/jí řeknu všechno, co mám na srdci, ale svírá vás strach a jste nervózní? S tím se dá něco dělat. Tak například se můžete několikrát zhluboka nadechnout a vydechnout nebo si představte nějakou hezkou situaci. S nervozitou a strachem se dá bojovat i s pomocí jógy. Místo toho, abyste se soustředili na partnerský rozhovor, kterého se bojíte, soustřeďte se na cíl a to, čeho můžete dosáhnout, až zmíněnou debatu konečně otevřete. Představte si, o kolik lépe se budete cítit, až se konečně zbavíte agonizujícího problému. Nebojte se na začátku konverzace klidně přiznat, že jste nervozní. Díky tomu atmosféra zlidští a oba budete otevřenější.
Partnerský rozhovor potřebuje cíl
Jinými slovy, ujasněte si, čeho chcete dosáhnout. Proč si potřebujete promluvit? Chcete říct partnerovi, že vám ublížil? Chcete se omluvit? Potřebujete mu sdělit něco hodně nepříjemného?Platí, že čím lépe znáte cíl, tedy důvod, proč debatu otvíráte, tím lépe ji dokážete protějšku vysvětlit. A o to jde, aby i on vám porozuměl, co vlastně chcete a potřebujete.
Vymyslete pár dobrých vět
Partnerský rozhovor by měl začínat úvodní větou a pár přátelskými nebo alespoň věcnými poznámkami, které nebolí a přibližují vás k cíli. V rozhovoru se ale nezaměřujte pouze na sebe. Naopak velmi dobře poslouchejte, co říká partner/ka a podle toho reagujte.
Vyberte vhodnou situaci
Někteří lidé jsou na nadcházející partnerský rozhovor tak fixovaní, že do něj jdou přesně ve chvíli, kdy se cítí připraveni. Jenže pro druhého nemusí být právě jejich okamžik vůbec vhodný. Proto je důležité vybrat si čas a místo, kde budete mít jistotu, že vám protějšek naslouchá. Jestliže je ve stresu nebo naštvaný kvůli něčemu jinému, konverzace skončí dřív, než vůbec začala.
Nemluvte o něm, mluvte o sobě
Nejspíš jste to už někdy slyšeli, v hádce se nemá vyčítat, ale mluvit o sobě. Kritikou toho druhého jej totiž od sebe odháníme, zatímco když mluvíme o svých pocitech, vytváříme mezi námi spojení. Takže místo: Nechal jsi mě na večírku sedět hodinu o samotě, bude lepší věta: Bolelo mě a mrzelo, že jsi hodinu mluvil s Frantou, aniž bystemě nějakým způsobem zapojili do rozhovoru. Pokud totiž obviníte jenom partnera, bude se pouze bránit a nevznikne žádný konstruktivní partnerský rozhovor.
Partnerský rozhovor je také o naslouchání
Někteří lidé vedou nejdůležitější rozhovory svého života jako monology. Možná z nervozity nebo ze strachu, že uslyší něco, co by raději neslyšeli. Poctivá výměna myšlenek a pocitů vás ale rozhodně dostane dál než monolog před němým posluchačem.
Věnujte pozornost řeči svého těla
Pokud tomuto bodu nevěnujete pozornost, může vám uniknout, jak odmítavá nebo dokonce nepřátelská je řeč vašeho těla vůči protějšku. Přemýšlejte o náladě, kterou chcete vytvořit, a také pro ni používejte neverbální sdělení: vyhledejte oční kontakt, obraťte se na druhého člověka a nekřižte ruce. Například každý, kdo neustále klepe nohou nebo zírá do mobilu, působí netrpělivě a neuctivě.