Pocházíte z dvojčat? Anebo znáte nějaká? Pokud ano, určitě jste si všimli, že často poslouchají podobné věty: Máte rádi stejné věci? Jste spolu telepaticky spojeni? Kolem dvojčat totiž panuje spousta mýtů. Podívali jsme se, co je pravda a co nesmysl.

Představte si, že máte dvojníka. Tedy člověka, který alespoň na první pohled vypadá jako vy. To je na jednu stranu bezva, jenže na druhou taková představa může být tak trochu děsivá. Důvod je celkem jednoduchý. Každý člověk se snaží o individualitu a nezávislost. A jednomu z dvojčat nebo oběma bývá tato možnost zejména v dětství odepřena třeba tím, že jim rodiče pořizují stejné věci, učitelé je neustále dávají dohromady a věčně je někdo srovnává. A tady bychom si mohli položit otázku, zda je podobnost dvojčat dána pouze stejným genetickým složením, anebo je také vynucena prostředím…

Kolik je na světě dvojčat?

V odborném titulu Human Reproduction se objevila studie, z níž vyplývá, že se v současné době rodí až o třicet procent víc dvojčat. Pravděpodobnost, že se i vám narodí dvojčata je tedy zase o něco vyšší, než tomu bylo třeba v osmdesátých letech minulého století. Připomeňme si, že vlastně ani s dvojčaty to není tak jednoduché. Rozlišujeme totiž mezi jednovaječnými a dvouvaječnými. V prvním případě mají taková dvojčata stejné geny, ve druhém je to přibližně napůl, takže vlastně je můžeme brát jako běžné sourozence. Přesto jsou dvojčata stále považována za výjimečná a koluje kolem nich celá řada mýtů. Pojďme se podívat na některé z nich:

Jednovaječná dvojčata jsou zcela identická

Přestože mají dvojčata stejnou genetickou výbavu, nemají identické osobnosti. Studie univerzity v Bielefeldu říká, že jenom asi 42 procent osobnostních rysů a vzorců chování je ovlivněno našimi geny. Velkou část však určují vnější vlivy. Životní prostředí a výchova tvoří zhruba 26 procent. To znamená, že dvojčata jsou si velmi podobná zejména v dětství. Jakmile se ale jedno z dvojčat v dospělosti zařadí do jiné sociální skupiny, může se od svého sourozence značně lišit.

Jedno z dvojčat bývá méně inteligentní

Ano i ne. Je pravdou, že v rozumových schopnostech kolem čtyř let může jedno z dvojčat vykazovat horší výsledky. To je způsobeno dvěma faktory. Jak už jsme naznačili výše, individuální rozvoj osobnosti bývá v takovém případě obtížnější, protože dvojčata vždy vidí svého bratra nebo sestru v zrcadle a se svým odrazem se neztotožní. Také se poměrně často stává, že jedno dítě pošle druhé dopředu a tím se vytrhne z odpovědnosti. Buďte ale v klidu, protože takové vzorce chování se obvykle rozpadají už v průběhu dětství. 

Dvojčata mají telepatické schopnosti 

Říká se, že si dvojčata dokážou navzájem číst myšlenky. To může být do jisté míry pravda. Ale že na vzdálenost několika tisíc kilometrů jedno z dvojčat cítí, jak se druhému daří, je značně nepravděpodobné.

Dvojčata si vyměňují role

Lidé se dvojčat často ptají, jestli si vyměňují partnery, chodí za sebe řešit nepříjemnosti či svou podobu využívají jinak. Tento efekt funguje pouze do určité míry. Lidé, které vídáme často, ale jsou nám méně blízcí, například sousedi v domě, prodavačka v obchodě, se dají oklamat snáze. Zejména, pokud výměnu podpoříte ještě úpravou zevnějšku. Ovšem partneři, partnerky a rodina takovou záměnu rychle odhalí.

Prvorozený z dvojčat je dominantnější

Tento mýtus vychází z následujícího přesvědčení. Ti, kteří se dokázali prosadit při narození a vyhrát závod, kdo bude dřív na světě, tak budou činit i v životě. Bylo však prokázáno, že neexistuje žádná souvislost mezi pořadím narození a osobnostním dominantním rysem.

Dvojčata mají ráda stejné věci

To je pravda jen částečně. Stejná genetická výbava vede k podobným povahovým tendencím. Do hry však vstupují i ​​další faktory, které určují, co se nám líbí a co ne. Dvojčatům je často upírána jejich individualita. Nemusí mít nutně stejné oblíbené jídlo, zájmy a koníčky. Každé z dvojčat může být dokonce velmi odlišné.