Skáčete lidem během rozhovoru do řeči? To se stává třeba v situacích, kdy překotně reagujete na nějaké vyprávění, protože k němu máte co říct. Existují ale horší zlozvyky, pro které se vám lidé mohou začít vyhýbat.
Během povídání s přáteli obvykle rádi nejenom nasloucháme, ale také chceme druhým sdělovat vlastní myšlenky. Jenže ne vždy taková výměna informací běží podle představ. Zejména, pokud se do rozhovoru vmísí následující nepříjemné zlozvyky:
1. Zlozvyky, ve kterých jste vždy o krok napřed
Představme si modelovou situaci. Během rozhovoru vám kamarádka líčí, jak toho má teď v práci opravdu hodně, takže musí zůstávat v kanceláři přesčas. Jenže místo utěšování slyší: „Nic si z toho nedělej, já jsem pracovala poslední tři víkendy.“ Co už jí ale zapomenete říct, že vám dal šéf jako kompenzaci dva dny volna. Ve výsledku vaše situace vypadá hůř než její. Logicky v ní vaše reakce vyvolá dojem, že si vlastně tak úplně nemá na co stěžovat a tudíž jsou její pocity zcela neopodstatněné.
Tyto zlozvyky mají i druhou stranu. Když vám kamarádka vypráví o skvělém zážitku, rozhodně nečeká, že vy ji kontrujete ještě skvělejším. Je proto dobré si uvědomit, že ve chvíli, dáváte v podobné situaci druhým najevo, že váš život je ještě intenzivnější nebo zajímavější, jejich vlastní prožitky shazujete. Rozhovor mezi přáteli na téma, co kdo zažil, není soutěž. Ano, proč byste nemohli přihodit vlastní zkušenosti. Než to uděláte, je ale dobré si uvědomit, jaká je vaše motivace. Udělat dojem? Chlubit se? Něco sobě i druhému dokazovat? V takovém případě dotyčný hledá obdiv a nikoli souznění s druhým. Pravidlo číslo jedna proto zní: Místo shazování či kontrování vlastními zkušenostmi bedlivě naslouchejte druhým a přijměte to, co vám sdělují.
2. Vždycky víte všechno lépe
Sedíte s přáteli na návštěvě, před vámi pohoštění. A jak známo, jídlo umí rozproudit konverzaci. Kdosi nadhodí téma guacamole a zeptá se hostitele, jak ho připravil, protože je vynikající. A přidáte se i vy, ovšem s dovětkem, je výborné, ale ještě lepší by bylo s trochou koriandru. Pak je to pravé guacamole. Gratulujeme. Právě jste zničili hostiteli příjemný pocit z pochvaly.
A ještě horší je, když celou odpověď podáte takto: Guacamole je kompletní pouze s koriandrem. Naučili mě to jihoameričtí přátelé. Taková reakce působí arogantně a zlehčuje názory ostatních. Důležité je si uvědomit, že nejde o vědomostní soutěž, ale příjemný pokec u jídla.
3. Až moc pozitivní zlozvyky
Někdy je vhodné poukázat na pozitivní stránky nějaké situace a zbavit tak člověka negativního postoje. Jenže spousta lidí prožívá i méně šťastné okamžiky, v nichž přílišná pozitivita může druhým lidem připadat jako neomalenost. Takže rozhodně nechceme po rozchodu slyšet, že pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Samozřejmě, že život jde dál a časem se bolest bude snášet lépe. Víc než nevyžádané rady spíš pomůže naslouchání. Když člověk mluví o nepříjemných prožitcích, někdy chce být jen slyšet. A často stačí říct: „Jsem tu, až mě budete potřebovat.“
Nikdo není dokonalý
Často bývá obtížné definovat své vlastní vzorce chování. Možná některé situace proběhnou, aniž byste si je uvědomili. Proto je dobré zpětně rekapitulovat obdobné zážitky a v budoucnu si dát na taková vyjádření, tedy zlozvyky, pozor. Jedna věc je jasná. Některé věci míníte dobře, protože jimi opravdu chcete něco říct. Třeba jste nedávno zažili něco podobného. Možná jste sami ve stresu a cítíte potřebu mluvit o svém vlastním problému, poté, co přítel popíše svou situaci. Lidově řečeno, to z vás vylétne. Je důležité, abyste si takovou chybu, která může ublížit ostatním, hned uvědomili a pokračovali v hovoru způsobem, který bude citlivý pro obě strany.
Použité zdroje: Psychology Today, PsychCentral, The Psychology Group