16. ledna si Češi připomínají 57. výročí sebeupálení Jana Palacha. Dvacetiletý student Filozofické fakulty se ten den na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil si oděv, k incidentu došlo podle dobních údajů kolem 15:00 (SEČ).
Tehdejší televizní a rozhlasová zpravodajství informovala o události bezprostředně; Československý rozhlas v den incidentu uvedl: „Dnes kolem 15:00, 20letý J. P., student Filozofické fakulty, utrpěl těžké popáleniny na Václavském náměstí. Polil se neznámou hořlavinou a zapálil si oděv, což mělo za následek těžké popáleniny.“ O svědectví po ruce nebyla nouze: očitý svědek popisoval běžícího hořícího muže, který upadl a kterému kolemjdoucí svlékli a přehodili kabáty, aby oheň uhasil.
Palach byl odvezen do vinohradské nemocnice, kde po třech dnech zemřel 19. ledna. Před smrtí, těžce popálený a často v bezvědomí, mluvil s psychiatričkou Zdenkou Kmuníčkovou; v záznamech hovořil o svém motivu: „Chtěl jsem vyjádřit nesouhlas s tím, co se tady děje, a probudit lidi.“ Historik Petr Blažek později zdůraznil, že Palachův čin upoutal pozornost pět měsíců po invazi a upozornil na to, že se politická situace začíná vracet k tvrdším formám vlády.
Palach nechtěl jen protestovat symbolicky. Dříve napsal dopis spolužákovi Lubomíru Holečkovi s návrhem obsadit rozhlas a vyzvat ke generální stávce; tento dopis byl později objeven v archivech státní bezpečnosti. U místa svého činu nechal Palach dopis s požadavky na zrušení cenzury a zákaz listu Zprávy, podepsal se jako Pochodeň číslo jedna a uvedl, že existuje skupina připravená jednat podobně. Před smrtí však trval na tom, aby se jeho čin neopakoval, s výzvou, že studenti musí „bojovat zaživa“.
Pohřeb 25. ledna 1969 přilákal odhadovaných 200 000 lidí a proměnil se v tichý protest. Na pohřbu pronesl projev Oldřich Starý, tehdejší rektor, a slova reflektoval i Václav Havel, který později formuloval Palachovu sebeoběť jako výzvu k aktivitě proti apatii.
Historický odkaz přežil: výročí v lednu 1989 vyvolalo demonstrace známé jako Palachův týden, které předjímaly Sametovou revoluci. V Praze byl obnoven křížový památník u horní části Václavského náměstí a každoročně probíhají vzpomínkové akce — od studentských programů na Filozofické fakultě po „Světlo pro Palacha“ v Zlíně. Od roku 2019 je návštěvníkům zpřístupněn Palachův rodný dům ve Všetatech a jeho příběh ztvárnil i film Roberta Sedláčka z roku 2018.
