Americká centrální banka ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na pásmo 3,50–3,75 procenta. Jde o třetí snížení od září a zároveň o poslední letošní zasedání banky. Krok odpovídal očekávání trhu; pravděpodobnost dalšího snížení byla podle trhu vysoká už před zasedáním.
Rozhodnutí nebylo jednotné: dva guvernéři hlasovali proti snížení a raděcká debata o dalším tempu uvolňování je podle analytiků ostrá. Podle agentury Reuters to zdůraznil Michael Rosen z Angeles Investments, který upozornil na rozdělení uvnitř výboru a na to, že rozdíly mohou naznačit budoucí směr Fedu.
Mezi členy rady panují rozdílné názory i na hloubku uvolnění. Stephen Miran, dosud spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa až do září, preferoval snížení o půl procentního bodu. Centrální banka se zároveň potýká s dilematem svého dvojího mandátu: jak skloubit návrat inflace k dvouprocentnímu cíli s podporou maximální zaměstnanosti. Jádrová inflace zůstává nad cílem, zatímco nezaměstnanost se podle posledních údajů zvýšila z minima po pandemii na zhruba 4,4 procenta a trh práce vykazuje známky postupného ochlazování.
Středeční krok navazuje na uvolňování z podzimu, které od září snížilo měnové nastavení celkem o 0,75 procentního bodu. Předtím Fed podnikl dlouhý cyklus zvyšování sazeb v reakci na vysokou inflaci za poslední roky. Rozhodování je navíc komplikované přerušením sběru některých dat v důsledku podzimní rozpočtové krize a částečného „shutdownu“ federální vlády; některé statistiky tak dorazí později nebo nebudou zveřejněny vůbec.
Politický tlak kolem měnové politiky narůstá. Prezident Donald Trump v posledních měsících opakovaně vyzýval k rychlejším a hlubším snížením sazeb a v úterním rozhovoru uvedl, že rychlé uvolnění bude hlavním kritériem při výběru kandidáta na předsedu Fedu. Powellovo funkční období končí v květnu 2026; Trump uvedl, že jméno oznámí začátkem příštího roku a za favorita je považován Kevin Hassett.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital, upozornil, že nezávislost centrální banky je klíčová pro důvěryhodnost měnové politiky a že rozhodování o sazbách by mělo vycházet z dat a dlouhodobých cílů, nikoli krátkodobého politického tlaku.
