Ukrajinský dronový útok poškodil ve čtvrtek 17. září ropnou rafinerii v ruské Jaroslavli. Podle místních úřadů v areálu po zásahu vypukl požár, který se následně podařilo uhasit. Jaroslavl leží přibližně 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy a její rafinerie patří mezi významná ruská zpracovatelská zařízení. Úřady neuvedly rozsah škod ani to, zda došlo k úplnému zastavení provozu. Zranění obyvatel podle dostupných informací hlášena nebyla, poškozená jsou ale okna několika obytných domů a některé automobily.
O útoku informovala také agentura Reuters, která popsala zásah jako další případ pokračující kampaně proti ruské energetické infrastruktuře. Jaroslavlská rafinerie Slavneft-JANOS je společně kontrolována společnostmi Rosněfť a Gazprom něfť. Její kapacita zpracování dosahuje přibližně 300 tisíc barelů ropy denně, tedy asi 15 milionů tun ročně. Ruský gubernátor Michail Jevrajev uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila 65 dronů. Samotný podnik ani jeho vlastníci bezprostřední vyjádření k rozsahu poškození nezveřejnili.
Rafinerie v Jaroslavli se stala terčem útoků už dříve, takže čtvrteční zásah nepřišel izolovaně. Po útoku z 28. srpna podle průmyslových zdrojů zastavily zpracování dvě ze tří jednotek pro destilaci ropy. Nynější incident proto zasáhl zařízení, které už předtím čelilo omezenému provozu. Úřady zatím nepotvrdily, zda byly poškozeny stejné části závodu jako při předchozím útoku. Není také jasné, jak dlouho by případná odstávka tentokrát trvala a zda ovlivní dodávky paliv v okolních regionech.
Současně se objevily informace o omezení provozu dalších ruských rafinerií. Průmyslové zdroje uvedly, že závod v Syzrani zastavil zpracování ropy 16. září po poškození hlavní destilační jednotky. Tato jednotka podle zdrojů představuje přibližně 71 procent kapacity závodu a její oprava může trvat nejméně měsíc. Rafinerie v Saratově měla po předchozích úderech rovněž přerušit provoz. Společnost Rosněfť tyto informace veřejně nepotvrdila, takže jejich rozsah zůstává založený na anonymních zdrojích z odvětví.
Výpadky se týkají hlavně výroby motorové nafty, protože Syzran, Saratov a Jaroslavl patří mezi důležitá zpracovatelská místa. Podle výpočtů založených na průmyslových datech omezila nebo zastavila v září provoz polovina ze šesti největších ruských rafinerií zaměřených na výrobu nafty. Rusko v minulosti dodávalo přibližně 11 procent světově obchodované nafty. Země zároveň prodloužila zákaz vývozu benzinu do konce roku 2026 a vývoz nafty zakázala úplně. Omezení produkce tak přichází v době napjaté situace na trhu s palivy.
První dopady se podle dostupných informací projevily také u ruských čerpacích stanic. Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko omezil od 15. září jeden nákup paliva na 30 litrů. Toto opatření má podle zveřejněných údajů platit do 1. října a týká se všech čerpacích stanic v regionu. Úřady zároveň zvažují systém střídání podle registračních značek, pokud by se situace zhoršila. Omezení se nyní netýká pouze výroby, ale také způsobu, jakým mohou řidiči palivo nakupovat.
Další vývoj bude záviset na skutečném rozsahu poškození v Jaroslavli a na tom, zda se potvrdí úplné nebo částečné odstavení závodu. Důležité bude také sledovat stav rafinerií v Syzrani a Saratově, jejichž provoz podle průmyslových zdrojů už byl omezen. Ruské úřady dosud neuvedly přesný seznam poškozených zařízení ani odhad ztracené kapacity. Ukrajina se k poslednímu útoku veřejně nepřihlásila. Informace o dopadech na ruskou výrobu paliv proto budou záviset na dalších oznámeních úřadů, provozovatelů a průmyslových zdrojů.
