Umělá inteligence se rychle dostává do škol a mění způsob, jakým učitelé připravují výuku, pracují s materiály a podporují žáky. Nová debata ve Velké Británii se zaměřila na to, jak technologie zavádět bezpečně a bez oslabení role pedagogů. Odborníci upozornili, že samotné používání nástrojů nestačí a školy potřebují jasná pravidla. Důležitou otázkou zůstává také to, kdo bude o nasazení umělé inteligence ve třídách rozhodovat. Do diskuse se zapojili zástupci školství, akademické sféry i učitelských organizací.
Podnětem byla kulatý stůl, který v červenci 2026 uspořádaly Education Policy Institute a National Education Union. Výsledky setkání zveřejnil 22. září britský vzdělávací server Classroom Gazette. Odborníci se zabývali tím, jak učitelé umělou inteligenci používají, kdo její využití ve školách prosazuje a jaké přínosy lze skutečně očekávat. Současně posuzovali rizika, která mohou s novými nástroji souviset. Debata se tak netýkala pouze technologií, ale také profesní odpovědnosti učitelů a vztahů se studenty.
Podle údajů Technology in Schools Survey za školní rok 2024 až 2025 už nástroje umělé inteligence používají dvě pětiny učitelů. Tento podíl ukazuje, že AI není pouze vzdáleným tématem pro budoucí reformy, ale součástí současné školní praxe. Pedagogové ji mohou využívat při přípravě výuky nebo při tvorbě vzdělávacích materiálů. Zároveň ale potřebují posoudit, zda výsledky odpovídají věku žáků a cílům konkrétní hodiny. Právě proto účastníci debaty zdůraznili význam podpory, školení a jasně nastavených podmínek.
Jedním z hlavních témat byla učitelská autonomie. Odborníci se shodli, že zavádění nových nástrojů by nemělo obcházet zkušenosti lidí, kteří se žáky pracují každý den. Učitelé znají konkrétní potřeby svých tříd, rozdíly mezi jednotlivými žáky i situace, kdy může technologie výuku zjednodušit nebo naopak zkomplikovat. Rozhodování o AI proto nemá spočívat pouze na dodavatelích technologií nebo na centrálních pokynech. Politika školství by podle diskutujících měla lépe zohledňovat praktické potřeby pedagogů.
Účastníci kulatého stolu se věnovali také otázce, kdo ve školách používání umělé inteligence skutečně řídí. V některých případech mohou nové nástroje zavádět jednotliví učitelé, zatímco vedení školy zatím nemá jednotnou strategii. Jinde mohou pravidla vznikat na úrovni zřizovatele nebo státní správy. Tento rozdílný přístup může vést k nerovným podmínkám mezi školami. Diskuse proto otevřela potřebu pravidel, která umožní bezpečné využití technologií, ale současně ponechají prostor pro profesní úsudek.
Vedle možných přínosů se řešila také rizika spojená s používáním AI ve vzdělávání. Odborníci posuzovali, zda nástroje skutečně zlepšují učení, nebo pouze urychlují některé úkoly pro učitele a studenty. Pozornost věnovali také tomu, aby technologie nenarušovaly vztahy mezi pedagogy a žáky. Umělá inteligence nemá nahrazovat komunikaci, vedení ani porozumění konkrétnímu dítěti. Při jejím používání proto zůstává důležité, aby učitelé rozuměli možnostem i omezením jednotlivých systémů.
Britská debata přinesla také otázku, jak mají na vývoj reagovat státní instituce. Department for Education se podle zveřejněných informací zabývá bezpečným využitím umělé inteligence ve školách. Odborníci ale požadují, aby budoucí politika nevznikala bez přímé účasti učitelů. Ti by měli mít možnost ovlivnit pravidla, která se týkají jejich každodenní práce. Další vývoj se tak bude týkat nejen výběru konkrétních nástrojů, ale také podpory pedagogů, ochrany vztahů ve třídách a vyhodnocování skutečných dopadů AI na výuku.
