Írán je připraven znovu otevřít Hormuzský průliv během sedmi dnů, pokud Spojené státy zmírní vojenský tlak a ukončí námořní blokádu íránských přístavů. Nabídku v úterý 22. září předložil vysoký íránský představitel, který je součástí delegace mířící na Valné shromáždění OSN v New Yorku. Podle jeho vyjádření by se podmínky případné dohody mohly projednávat prostřednictvím prostředníků. Teherán zároveň požaduje konkrétní americký krok směrem k diplomacii. Návrh se týká jedné z nejdůležitějších námořních tras pro přepravu energií a zboží.
Deník El País uvedl, že íránská nabídka se okamžitě promítla do vývoje ceny ropy. Severomořský Brent se po zveřejnění informace dostal přibližně na 98 dolarů za barel a opustil hranici 100 dolarů. Cena předtím rostla zhruba o jedno procento, následně však klesla o více než dvě procenta. Ke změně přispělo také obnovení provozu saúdskoarabského ropovodu East-West. Saúdská Arábie se zároveň připravuje na obnovení vývozu z přístavu Janbú u Rudého moře.
Íránský představitel řekl, že případné jednání s Washingtonem může začít v New Yorku během zasedání Valného shromáždění OSN. Teherán podle něj předal svůj návrh Spojeným státům už minulou středu prostřednictvím prostředníků. Íránská delegace má mít oprávnění znovu otevřít diplomatický kanál. Podmínkou je, aby Washington oficiálně oznámil zájem řešit spor politickou cestou. Následně by měl vzniknout časový plán dalšího postupu mezi oběma stranami.
Íránský prezident Masúd Pezeškján odletěl z Teheránu do New Yorku, přímé setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem však podle dostupných informací naplánované není. Trump i ministr zahraničí Marco Rubio přesto připustili možnost rozhovorů s íránskou delegací. Pezeškján před odletem uvedl, že Spojené státy podle něj blokují všechny možné cesty a snaží se Írán přimět ke kapitulaci. Zároveň řekl, že Írán je vůči dalším jednáním opatrný, protože byl během předchozích rozhovorů dvakrát napaden.
Teherán už dříve formuloval několik podmínek pro případnou dohodu s Washingtonem. Patří mezi ně ukončení války na všech frontách, uvolnění zmrazených íránských finančních prostředků a konec námořní blokády. Tyto požadavky byly podle íránských představitelů předány Spojeným státům prostřednictvím Kataru. Írán zároveň varoval, že případné obnovení amerických vojenských operací s podporou regionálních zemí by vyvolalo odvetu bez omezení. Diplomatická nabídka proto přichází současně s pokračujícím vojenským napětím.
Situace kolem Hormuzského průlivu se dotýká také států Perského zálivu a světových dodavatelských řetězců. Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu vyzvala Írán a jeho spojenecké skupiny, aby ukončily útoky na arabské země a umožnily volný průchod lodí. Předseda rady Džasem Mohamed al-Budajví uvedl, že omezení provozu v Hormuzském průlivu a průlivu Báb al-Mandab otřáslo trhy s ropou i dodavatelskými řetězci. Podle něj mají narušení dopad na světovou ekonomiku.
Írán hledá také jiné obchodní a dopravní cesty, protože provoz v jeho přístavech u Perského zálivu je omezený. Podle deníku Le Monde se proto zvyšuje význam íránských přístavů na Kaspickém moři, které poskytují spojení s Ruskem. Analytická společnost Windward zaznamenala během šesti měsíců po začátku izraelsko-amerických útoků třináctiprocentní růst provozu ruských tankerů a nákladních lodí u íránských břehů. Íránské úřady uvedly, že přes severní přístavy nyní prochází více než třicet procent dovozu země.
