České veřejné finance se podle Národní rozpočtové rady vyvíjejí méně příznivě, než se dosud očekávalo. Odhadovaný náraz na takzvanou dluhovou brzdu se posunul z roku 2037 na rok 2034. Rada upozornila, že se letos obrátil předchozí trend rozpočtové konsolidace. Zadlužení České republiky přitom už v roce 2025 dosáhlo rekordní úrovně přibližně 43 procent hrubého domácího produktu. Bez dalších opatření se podle rady bude zadlužení v následujících letech dál zvyšovat.
Informaci zveřejnila 24. září Česká televize na základě hodnocení Národní rozpočtové rady a vyjádření jejího předsedy Mojmíra Hampla. Rada současně představila zprávu o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2025 a pravidelné hodnocení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý dokument posuzuje stav veřejných financí a jejich další vývoj. Podle rady byl rok 2025 zřejmě posledním obdobím, kdy pokračovala snaha o konsolidaci. Poměr dluhu k výkonu ekonomiky tehdy dosáhl nejvyšší hodnoty v historii samostatné České republiky.
Dluhová brzda je v českém zákoně nastavena při zadlužení na úrovni 55 procent HDP. Pokud stát tuto hranici překročí, vláda musí předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Podle člena rady Luboše Komárka by k odvrácení překročení hranice nestačil běžný hospodářský růst. Reálný HDP by podle jeho výpočtu musel vzrůst o 27 procent, což označil za zcela nereálné. Samotný růst ekonomiky proto podle rady nemůže nahradit změny ve veřejných financích.
Rada očekává, že celkový schodek veřejných financí letos dosáhne 2,7 procenta HDP. V příštím roce by se měl deficit podle jejího odhadu prohloubit na 3,5 až 3,7 procenta HDP. Loni přitom celkový schodek činil 2,1 procenta HDP. Mojmír Hampl uvedl, že Národní rozpočtová rada takovou míru fiskální expanze nepovažuje za zdravou. Upozornil také, že vláda letos schválila uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti při jejich přizpůsobování evropským pravidlům.
Česká pravidla jsou podle Hampla nyní volnější než pravidla Evropské unie. Vláda zároveň počítá s tím, že ke konsolidaci přistoupí později, zejména v letech 2028 a 2029. Tento postup vychází z fiskálně-strukturálního plánu, který Česko předložilo Evropské komisi. Národní rozpočtová rada ale považuje plánované tempo snižování schodků za málo důvěryhodné. Podle Hampla by jeho splnění vyžadovalo výrazný zásah do hlavních výdajových položek nebo do zásadních daňových příjmů.
Ministerstvo financí se proti závěrům rady ohradilo. Tvrdí, že Mojmír Hampl ve veřejných vystoupeních opakovaně pomíjí vládou schválenou trajektorii snižování deficitů, která je součástí nového fiskálně-strukturálního plánu. Resort také uvedl, že radě nepřísluší zpochybňovat vládní plán konsolidace a na jeho základě vytvářet odhady budoucího nárazu na dluhovou brzdu. Ekonom Petr Janský spor popsal jako otázku, zda mají být budoucí konsolidační plány v projekcích rady zohledněny.
Současné zhoršení podle Národní rozpočtové rady neznamená bezprostřední hrozbu zhoršení českého úvěrového ratingu. Člen rady Petr Musil uvedl, že investoři stále porovnávají Česko se zeměmi s horší fiskální situací, například s Polskem nebo Rumunskem. Zároveň ale dodal, že Česká republika by se měla srovnávat spíše s nejlépe hodnocenými státy, jako je Dánsko. Další vývoj bude záviset na tom, zda vláda prosadí plánované snížení schodků. Národní rozpočtová rada přitom nepovažuje za příliš pravděpodobné výrazné omezení deficitů v posledních letech současného volebního období.
