Miliardář a investor Stanley Druckenmiller upozornil na riziko, které podle něj vzniká pod rychlým růstem investic do umělé inteligence. Nezpochybňuje samotnou technologii ani schopnost Spojených států soutěžit v oblasti AI. Jeho obavy se týkají především cen, které investoři za budoucí růst platí, a množství peněz potřebných k vybudování celé infrastruktury. Technologické společnosti investují do datových center, polovodičů a energetických zdrojů. Tyto výdaje se zároveň střetávají s tím, že financování zůstává drahé.
Na nové varování upozornil TheStreet v článku zveřejněném 26. září 2026 ve 2:17 pražského času. Druckenmiller podle něj nemluví o konci umělé inteligence, ale o možném přehřátí investičního cyklu kolem ní. Investor upozornil, že budoucí zisky firem musí ospravedlnit mimořádně vysoké investice. Pokud se očekávané výnosy dostaví pomaleji, mohou být zasaženi akcionáři i společnosti, které si na rozvoj infrastruktury půjčují. Riziko proto podle něj neleží pouze v technologii, ale také v jejím ocenění a financování.
Druckenmiller se podle zveřejněných informací nepřipojuje ke kritikům, kteří umělou inteligenci považují za krátkodobou módu. Rozdíl vidí mezi dlouhodobým významem technologie a vývojem investic, které ji mají podporovat. Umělá inteligence může změnit fungování ekonomiky, ale to samo o sobě nezaručuje, že každý projekt přinese očekávaný zisk. Někteří investoři mohou podle této úvahy zaplatit příliš mnoho za budoucí příjmy. Úspěch technologie proto nemusí automaticky znamenat úspěch všech firem, které do ní vloží kapitál.
Největší technologické společnosti v současnosti vynakládají rozsáhlé prostředky na čipy, datová centra, síťové vybavení a energii potřebnou k jejich provozu. Druckenmiller upozornil, že tento rozvoj může vytvořit ziskovou bublinu kolem infrastruktury umělé inteligence. Otázkou není jen to, zda AI funguje, ale také zda budoucí tržby odpovídají objemu vložených peněz. Nároky na ziskovost se podle něj stále zvyšují. Firmy tak potřebují dosáhnout mimořádných výsledků, aby obhájily mimořádně vysoké investice.
Podle TheStreet se do financování AI infrastruktury stále výrazněji zapojuje dluh. Velké technologické firmy mají mít na projektech spojených s umělou inteligencí až 300 miliard dolarů závazků. Dalším příkladem je podle článku několikamiliardová emise dluhopisů společnosti SoftBank. Firmy tím získávají peníze na pokračování investičního cyklu, zároveň však zvyšují citlivost svých projektů na cenu úvěrů. Vyšší náklady na financování mohou zmenšit prostor pro případné chyby v odhadech budoucích příjmů.
Druckenmiller zároveň uvedl, že americké úrokové sazby jsou podle něj stále poněkud nízké. Federální rezervní systém zvýšil cílové pásmo své základní sazby na 3,75 až 4 procenta, přesto investor považuje podmínky financování za významný faktor dalšího vývoje. Pokud by náklady na půjčky dál rostly, společnosti by musely počítat s vyššími výdaji ještě předtím, než se jejich AI projekty naplno projeví v hospodaření. Vyšší sazby tak mohou změnit výpočty, na kterých současné investice stojí.
Další vývoj bude záviset na tom, zda se rozsáhlé investice do umělé inteligence promění v dostatečně rychlý růst zisků. Pokud firmy vytvoří nové příjmy v očekávaném rozsahu, může se výstavba datových center a související infrastruktury ekonomicky vyplatit. Jestliže se návratnost dostaví později, mohou investoři i podniky zjistit, že vložili příliš mnoho prostředků do projektů s dlouhou dobou návratnosti. Druckenmiller proto nezpochybňuje samotný směr vývoje. Upozorňuje však, že Wall Street bude muset pečlivěji posuzovat cenu budoucích zisků.
