Finské a švédské stíhačky ve čtvrtek 24. září společně zasáhly nad Finským zálivem poté, co se v oblasti objevila skupina ruských vojenských letounů. Obě země NATO vyslaly své pohotovostní stroje, aby ruskou formaci zachytily a identifikovaly. Šlo o první společnou operační identifikační misi finského a švédského letectva. Ruské letouny se pohybovaly v mezinárodním vzdušném prostoru. Finská armáda proto neuvedla, že by během události došlo k narušení jejího vzdušného prostoru.
O události informoval TN.cz s odkazem na finské ozbrojené síly, které popsaly průběh celé operace. Do vzduchu vzlétly finské F/A-18 Hornet a švédské JAS 39 Gripen. Jejich úkolem bylo ruské stroje zachytit, vizuálně nebo prostřednictvím senzorů identifikovat a sledovat jejich pohyb. Operaci řídilo operační středisko finského letectva. Společný zásah ukázal praktickou podobu spolupráce mezi dvěma severskými státy, které v minulosti společně cvičily, ale podobnou misi dosud neprovedly.
Ruskou formaci tvořil transportní letoun Tu-134 doprovázený stíhačkami MiG-31 a Su-30. Všechny stroje podle dostupných informací letěly nad Finským zálivem v mezinárodním vzdušném prostoru. Finské a švédské letouny ruskou skupinu zachytily a následně určily její složení. Zásah proto nesouvisel s přímým narušením finských hranic. Reakce přesto ukázala, že vojenský provoz v blízkosti vzdušného prostoru členských zemí NATO vyvolává rychlou odpověď pohotovostních jednotek.
Finské letectvo uvedlo, že společná mise navazovala na užší spolupráci zahájenou letos na podzim. Ta umožňuje nejen provádět identifikační operace ve dvojici, ale také nasazovat pohotovostní stíhačky ze základen druhé země. Vesa Mäntylä, zástupce náčelníka štábu finského letectva, označil tento model za důležitý pro společné fungování obou armád. Finské a švédské jednotky si tak mohou vzájemně pomáhat i v situaci, kdy je potřeba rychle reagovat na pohyb cizích letounů.
Švédský velitel letectva Jonas Wikman označil událost za praktický důkaz úzkých vztahů mezi oběma zeměmi. Podle něj důvěra a dlouhodobá spolupráce umožňují finským a švédským jednotkám operovat společně jako letectva, státy i spojenci. Obě země podle dostupných údajů drží pohotovostní stíhačky především na vlastních základnách. V případě potřeby však mohou využít také základny sousedního státu. To rozšiřuje možnosti společného nasazení v severní Evropě.
Finsko a Švédsko spolupracují ve vzdušné oblasti už několik let, dosavadní koordinace se ale soustředila především na výcvik a cvičení. Čtvrteční mise byla odlišná tím, že šlo o skutečnou operační reakci na konkrétní pohyb ruských letounů. Obě země při ní nasadily vlastní typy víceúčelových stíhaček. Finské F/A-18 Hornet doplnily švédské Gripeny, které patří k hlavním bojovým letounům švédského letectva. Formace společně sledovaly ruský transportní stroj i jeho doprovod.
Další vývoj bude záviset na tom, jak často budou ruské vojenské letouny v oblasti operovat a jak budou na jejich pohyb reagovat sousední státy NATO. Finsko i Švédsko mají podle vyjádření svých představitelů připravený systém vzájemné podpory. Pohotovostní jednotky mohou zůstat na vlastních základnách, případně využít infrastrukturu druhé země. První společná operační mise tak vytvořila konkrétní zkušenost pro další nasazení. Zároveň potvrdila, že obě letectva dokážou koordinovat postup při sledování ruských strojů v mezinárodním prostoru.
