Nově popsaný koronavirus HKU5-CoV-2, který byl nalezen u netopýrů v Brazílii, podle odborníků vykazuje vlastnosti spojené s možným přenosem na člověka. Výzkumníci u něj zaznamenali takzvané furinové štěpné místo na povrchovém spike proteinu. Stejný znak má také SARS-CoV-2, virus zodpovědný za onemocnění covid-19. Laboratorní testy ukázaly, že HKU5-CoV-2 dokáže působit na lidské plicní a střevní buňky podobným mechanismem jako covid-19. Zatím ale nebyl zaznamenán žádný potvrzený přenos tohoto viru mezi lidmi.
Informaci zveřejnil 26. září 2026 ve 12:00 pražského času web London24News, který ji aktualizoval o dvě minuty později. Článek popisuje HKU5-CoV-2 jako nový koronavirus s potenciálem dalšího vývoje, nikoli jako potvrzenou lidskou nákazu. Odborníci upozorňují, že laboratorní schopnost zasáhnout lidské buňky sama o sobě neznamená, že se virus už dokáže šířit mezi lidmi. Rozhodující by bylo, zda by se přizpůsobil lidskému organismu a získal účinný přenos. Takový vývoj zatím podle dostupných údajů potvrzen není.
Dr. Gareth Nye z University of Salford uvedl, že okamžité nebezpečí tohoto netopýřího koronaviru je v současnosti nízké. Podle něj je virus méně účinný než covid-19, což snižuje jeho současnou schopnost způsobit rozsáhlé šíření. Zároveň ale označil jeho zoonotický potenciál za vysoký. HKU5-CoV-2 se totiž může vázat na buňky několika různých druhů savců. Odborník upozornil, že virus by se teoreticky mohl změnit a následně přejít na člověka v přizpůsobené podobě.
Současná zjištění proto popisují především možné riziko do budoucna, nikoli probíhající epidemii. U HKU5-CoV-2 dosud nejsou hlášeny případy přenosu mezi lidmi. Odborníci proto nemají data, která by umožnila přesně určit, jak nakažlivý by virus byl při případném překonání mezidruhové bariéry. Spekuluje se, že by nemusel být stejně infekční jako SARS-CoV-2, jistotu však současná pozorování neposkytují. Rozdíl mezi laboratorními výsledky a skutečným šířením v populaci zůstává zásadní.
Profesor Paul Klapper z University of Manchester uvedl, že světová virologická práce z období covidu vytvořila základ pro rychlejší reakci na případnou novou hrozbu. Pokud by HKU5-CoV-2 někdy začal přecházet z člověka na člověka, podle něj by bylo možné vhodnou vakcínu rychle vyvinout a nasadit. Jeho vyjádření se týká hypotetického scénáře, protože u tohoto viru zatím žádná lidská epidemie potvrzena nebyla. Připravenost by tak vycházela především ze zkušeností získaných při vývoji vakcín proti covidu-19.
Klapper zároveň upozornil, že více než polovina nedávných virových pandemií vznikla zoonotickým způsobem. Tím se označuje situace, kdy se původce infekce přenese ze zvířat na člověka a následně se přizpůsobí novému hostiteli. Riziko podle něj souvisí s rostoucí světovou populací a častějšími kontakty mezi lidmi a volně žijícími zvířaty. Dalším faktorem jsou změny klimatu, které ovlivňují prostředí i pohyb živočichů. Tyto souvislosti se týkají obecného vývoje virových hrozeb, nejen HKU5-CoV-2.
V případě HKU5-CoV-2 se nyní čeká především na další výzkum jeho schopnosti vázat se na lidské buňky a na ověření, zda by se mohl přizpůsobit přenosu mezi lidmi. Aktuální poznatky potvrzují přítomnost některých vlastností známých u SARS-CoV-2, ale nepotvrzují vznik nové lidské nákazy. Odborníci proto současně upozorňují na jeho potenciál i na nízké okamžité riziko. Další hodnocení bude záviset na laboratorních výsledcích a případných nových epidemiologických pozorováních.
