Prezident Petr Pavel přijal ve středu 30. září 2026 na Pražském hradě rumunského prezidenta Nicușora Dana. Jednali o bezpečnosti na východním křídle NATO, podpoře Ukrajiny a rozšíření hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. Součástí rozhovorů bylo také opakované narušování rumunského vzdušného prostoru ruskými drony a situace v oblasti Černého moře. Dan během návštěvy zamířil i za premiérem Andrejem Babišem do Kramářovy vily. Tam se oba státníci věnovali energetice, obrannému průmyslu a budoucímu rozpočtu Evropské unie. Návštěva tak propojila bezpečnostní otázky s konkrétními oblastmi, v nichž chtějí Česko a Rumunsko spolupracovat.
Podle Pražského hradu Pavel při jednání ocenil úlohu Rumunska v kolektivní obraně NATO a zdůraznil význam bezpečnosti Černého moře pro celou Evropu. Dan řekl, že Praha a Bukurešť mají podobné postoje k ruské válce proti Ukrajině i k hybridním hrozbám. Oba prezidenti mluvili také o dezinformačních kampaních, které rumunský prezident připsal Rusku. Shodli se na spolupráci v této oblasti, vedle pokračujícího jednání v Evropské unii a NATO. Dan zároveň představil plán evropského bezpečnostního centra u Černého moře, které chce Rumunsko otevřít společně s Bulharskem. K účasti na tomto projektu mají být přizvány další evropské země.
Danova cesta byla první oficiální návštěvou rumunského prezidenta v Česku po sedmnácti letech. Petr Pavel se s rumunskými představiteli setkal už letos v květnu na bukurešťském summitu států východního křídla NATO a severských zemí. Nynější rozhovory v Praze se znovu soustředily na bezpečnost Evropy v souvislosti s válkou na Ukrajině. Rumunský prezident připomněl také společnou historii obou zemí a poděkoval Pavlovi za péči o památku rumunských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa za druhé světové války. Vedle prezidenta a premiéra měl Dan v programu i setkání s vedením obou komor českého parlamentu. Součástí návštěvy bylo rovněž setkání s rumunskou komunitou v Česku.
Otázky kolem dronů dostaly na společné tiskové konferenci samostatný prostor. Dan uvedl, že Rumunsko nejprve zlepšilo schopnost bezpilotní prostředky zachytit pomocí radarů a následně posílilo možnosti proti nim zasáhnout. Připomněl podporu spojenců i rumunské zapojení do ochrany vzdušného prostoru mimo vlastní území. Ve střednědobém výhledu chce země využít evropský nástroj SAFE k rychlejšímu pořízení dříve plánovaného vybavení. Prezident zároveň označil kybernetické útoky a dezinformace za hrozby, které podle něj společnosti obou zemí zasahují nejvíce. V této souvislosti mluvil o potřebě spolupráce při vývoji technologií i o důvěryhodné veřejné komunikaci.
Významnou část návštěvy tvořil obchod, jehož roční objem mezi Českem a Rumunskem dosahuje podle Dana téměř sedmi miliard eur. Rumunsko je největším českým obchodním partnerem v jihovýchodní Evropě a působí tam více než 1 350 společností s českou účastí. Prezidenti vidí další příležitosti při modernizaci železnic, městské dopravy a ozbrojených sil, stejně jako v digitalizaci a energetice. Dan zmínil zvlášť jadernou energetiku a obranu jako obory, v nichž lze vztahy rozšířit. Prezidentské kanceláře mají pomoci uspořádat podnikatelská fóra zaměřená na další hospodářskou spolupráci. Babiš s Danem probírali také možné zapojení českých firem do rumunských projektů ve zdravotnictví.
Při jednání v Kramářově vile podpořil Babiš rumunské plány na rozvoj plynárenské infrastruktury a těžbu zemního plynu v Černém moři. S Danem se shodl na potřebě bezpečných dodavatelských tras a dostupné energie pro evropský průmysl. Rumunský prezident upozornil, že ceny energie se mezi evropskými státy výrazně liší, protože se dosud nepodařilo vytvořit jednotný energetický trh. Za důležité proto považuje rozšiřování propojení mezi zeměmi, a to i s pomocí Evropské unie. Pro Rumunsko označil za další úkol posílení možností skladování energie. Řekl, že v této oblasti očekává pokrok během jednoho roku až roku a půl.
Na evropské úrovni se rozhovory týkaly příštího víceletého rozpočtu Unie, konkurenceschopnosti a fungování společného trhu. Dan připomněl, že Česko podporuje rumunskou snahu o vstup do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Prezidenti se věnovali také české komunitě v Rumunsku a rumunské komunitě v Česku. V roce 2027 uplyne 200 let od začátku přítomnosti české menšiny v Rumunsku a Dan zmínil možnost společných akcí za účasti obou prezidentů. Pavla pozval k návštěvě Rumunska, zatímco při samostatném setkání v Kramářově vile pozval do země také Babiše. Termín těchto návštěv při pražských jednáních oznámen nebyl.
