Na Rhodu evidují téměř 1 800 případů střevní infekce
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Cestování Autor: Redakce · 5 min čtení ·

Na Rhodu evidují téměř 1 800 případů střevní infekce

Na řeckém ostrově Rhodos zaznamenali od poloviny července 2026 téměř 1 800 případů gastroenteritidy, tedy zánětu žaludku a střev. Testy vzorků od některých nemocných potvrdily norovirus, který se snadno šíří mezi lidmi, dotykem kontaminovaných povrchů i prostřednictvím jídla nebo vody. Nemocniční údaje zachycují jen část nemocných, protože nezahrnují pacienty ošetřené soukromými lékaři ani lidi, kteří lékařskou pomoc nevyhledali. Vyšetřovatelé prověřovali také pitnou vodu, ale dostupné rozbory z vodovodní sítě ve městě Rhodos virus nepotvrdily. K 16. listopadu 2026 nebylo možné dohledat novější veřejně ověřené souhrnné údaje o počtu případů ani závěrečné výsledky všech plánovaných odběrů.

Kolik lidí na Rhodu onemocnělo?

Číslo téměř 1 800 případů zveřejněné na začátku října 2026 popisuje rozsah letní vlny, nikoli úplný součet všech nemocných z ostrova. V samotné nemocnici na Rhodu zaznamenali od 13. srpna do 21. září 1 384 pacientů s gastroenteritidou. Z tohoto počtu připadlo 640 návštěv na sledovaných 19 srpnových dnů a 744 na prvních 21 zářijových dnů. Nejvíce lidí v tomto souboru přišlo do nemocnice 7. září, kdy zdravotní péči vyhledalo 63 pacientů. Nemocniční statistika proto neumožňuje přesně určit, kolik obyvatel a návštěvníků ostrova onemocnělo celkem.

Stelios Karatapanis, který vede infekční komisi rhodské nemocnice a její první interní oddělení, uvedl, že testy pacientských vzorků potvrdily norovirus. V srpnu přicházelo v některých dnech do nemocnice přibližně 40 lidí se zažívacími potížemi a tato vlna výrazně zatížila její provoz. Průměr za srpen a září činil podle zveřejněných údajů přibližně 33 případů denně. V pondělí před zveřejněním říjnových informací nemocnice zaznamenala 22 pacientů, což naznačovalo pokles proti dřívějšímu průměru. Údaj za jeden den ale sám o sobě nedokládá, jak se situace vyvíjela v dalších týdnech.

Rozsah nárůstu ukazovala také měsíční data zveřejněná řeckým Národním úřadem veřejného zdraví. Rhodská nemocnice evidovala v srpnu 2026 celkem 851 pacientů s gastroenteritidou, zatímco v srpnu 2025 jich bylo 201. Pro srovnání nemocnice zaznamenala 157 případů v červenci 2026 a 493 případů v červenci 2024. Čísla pro jednotlivé roky a období se však týkají nemocničních návštěv, nikoli všech nakažených na ostrově. Část pacientů navíc mohla být ošetřena v jiných zdravotnických zařízeních nebo se k lékaři vůbec nedostavit.

Prokázal se jako zdroj nákazy vodovod?

Po letním nárůstu případů se úřady zabývaly možností, že by lidé na Rhodu onemocněli kvůli společnému zdroji, například pitné vodě. Mikrobiologické testy devíti vzorků odebraných 7. září 2026 na místech ve městě Rhodos vyšly v normě. Dne 16. září odebrali pracovníci dalších pět vzorků z vodovodní sítě, tentokrát se zaměřením na norovirus. Tři odběrová místa ležela v oblastech spojených s pacienty, u nichž byl virus zjištěn, ale žádný z pěti vzorků vody nebyl na norovirus pozitivní. Negativní výsledky těchto odběrů však samy o sobě neurčují cestu přenosu všech případů.

Na 1. října byly plánovány další odběry na deseti místech mimo město Rhodos, avšak jejich veřejně ověřené výsledky nebyly k dispozici v souhrnu zveřejněném 2. října. Vyšetřování se věnovalo také potravinářským provozům, kanalizaci a čistírnám odpadních vod. Některé vzorky z čistíren vykázaly odchylky, ale samotný nález neprokazuje vědeckou souvislost s pacienty s gastroenteritidou. K 16. listopadu nebyla ve veřejně ověřitelných informacích doložena závěrečná zpráva, která by určila společný zdroj celé vlny. Dostupné výsledky tedy neprokazují, že vodovodní síť způsobila nárůst případů, ale ani nevysvětlují všechny zaznamenané nákazy.

Řecký gastroenterolog Ioannis Katsogridakis připisoval vysoký počet případů zejména snadnému šíření noroviru a nedostatečné informovanosti o prevenci. Podle jeho vyjádření by problém v celé vodovodní nebo kanalizační síti mohl zasáhnout ještě větší počet lidí, tato úvaha však není náhradou za laboratorní důkaz. Ioannis Myroforou z lékařské asociace na Rhodu uvedl, že ostrov tak vysoký počet případů dosud nezaznamenal a že příčiny je třeba dál zkoumat. Zdravotníci také upozorňovali na vyšší riziko těžšího průběhu u starších lidí, zejména pokud mají další onemocnění. Potvrzení noroviru u testovaných pacientů proto nelze zaměňovat za důkaz, že každý zaznamenaný případ měl stejný zdroj.

Jak se norovirus šíří a jak se chránit?

Řecký Národní úřad veřejného zdraví uvádí, že norovirus se přenáší hlavně z člověka na člověka, přes znečištěné předměty a povrchy i prostřednictvím kontaminovaného jídla nebo vody. Příznaky se obvykle objeví 12 až 48 hodin po nákaze a mohou zahrnovat zvracení, vodnatý průjem, nevolnost, bolesti břicha a někdy horečku. Nemocní mohou virus šířit během příznaků a také po jejich odeznění, proto se doporučuje omezit kontakt s dalšími lidmi. Řecké zdravotní doporučení radí nemocným zůstat mimo práci, školu či školku a nejméně 48 hodin po odeznění příznaků nepřipravovat jídlo pro ostatní. Lidé staršího věku, kojenci a osoby s oslabenou imunitou mohou mít závažnější průběh než většina ostatních pacientů.

V doporučeních pro prevenci řecký úřad klade důraz na důkladné mytí rukou mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund, zejména po použití toalety a před přípravou jídla. Mytí rukou nemá podle úřadu nahrazovat samotný dezinfekční gel, který lze použít pouze jako doplněk. Důležité je také pečlivě omývat ovoce a zeleninu a čistit povrchy, na které se mohly dostat zvratky nebo průjem. Při onemocnění je podstatné doplňovat tekutiny, protože průjem a zvracení mohou vést k jejich ztrátě. Při závažných potížích nebo zhoršování stavu je namístě vyhledat zdravotní péči, zejména u starších lidí a osob s dalšími nemocemi.