Estonsko trvale přesune svou první brigádu z Tapy do Jõhvi, přibližně 50 kilometrů od hranice s Ruskem. V pohraniční Narvě zároveň buduje základnu, která může pojmout až tisíc vojáků. Změny jsou součástí nové obranné strategie, podle níž chce země případný útok zastavit co nejblíže hranici. Tallinn také pořizuje raketomety schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů za ní. Estonští vojenští a zpravodajští představitelé přitom neočekávají, že by Rusko v příštích dvou letech zahájilo otevřenou válku s NATO.
Podle britského listu Financial Times považují estonští představitelé za vážnější možnost omezený ruský výpad, který by prověřil reakci aliančních spojenců. Takový scénář se týká celé Severoatlantické aliance, jejímž členem je Estonsko od roku 2004. Země nemá vlastní letectvo a ochranu jejího vzdušného prostoru zajišťují spojenci. Estonští činitelé připouštějí, že nynější odstrašení Ruska nepovažují za dostatečně věrohodné. Přesun jednotek a pořízení zbraní s delším dosahem proto spojují se snahou změnit podmínky, za nichž by Moskva o útoku uvažovala.
Dosavadní obranné plány počítaly s tím, že estonské jednotky využijí lesy a bažinatý terén, budou postup nepřítele zdržovat a vyčkají na pomoc spojenců. Zkušenosti z ruské invaze na Ukrajinu vedly armádu k přehodnocení tohoto postupu. Nová strategie klade důraz na obranu území od hranice a na údery proti cílům v týlu útočníka. Velitel první brigády Tarmo Kundla upozornil, že takový úkol je z vojenského hlediska velmi náročný. Estonské síly by podle něj neměly prostor ustupovat ani lákat protivníka do míst, která by pro něj byla nevýhodná.
První brigáda se přestěhuje z Tapy, nynější hlavní vojenské základny v zemi, do Jõhvi, kde pro vojáky vzniká nová infrastruktura. V Narvě armáda počítá se stálou posádkou přibližně 200 lidí. Pokud by nastala krize, mohl by její počet vzrůst až na tisíc, což odpovídá kapacitě budované základny. Právě Narvu estonské bezpečnostní složky sledují kvůli možnosti omezeného útoku obzvlášť pozorně. Město leží přímo na hranici s Ruskem a žije v něm převážně ruskojazyčné obyvatelstvo.
Estonská vojenská rozvědka se obává, že obsazení Narvy by mohlo sloužit především jako politický test jednoty NATO. Podle estonských představitelů by její zabrání samo o sobě nedávalo velký vojenský smysl jako začátek rozsáhlé invaze. Rusko by ale mohlo zkoušet, zda ostatní členské státy přijdou napadenému spojenci na pomoc i při územně omezeném útoku. Jeden z představitelů vojenské rozvědky označil současné odstrašení za nefunkční. Za citlivé období pro další vývoj považuje příští jeden až čtyři roky.
Estonsko letos podle zveřejněných údajů vydává na obranu 2,4 miliardy eur, tedy 5,4 procenta hrubého domácího produktu. Obranné výdaje tím meziročně vzrostly o 42 procent. Země uzavřela smlouvy na devět amerických raketometů HIMARS s balistickými střelami o dosahu až 300 kilometrů a devět jihokorejských systémů Chunmoo s podobným dosahem. Vysoce postavený představitel působící na základně Tapa připomněl, že Petrohrad leží přibližně 260 kilometrů odtud. Nové systémy mají estonské armádě umožnit zasahovat cíle hluboko za hranicí, nikoli pouze v prostoru bezprostředních bojů.
Stálé estonské ozbrojené síly mají přibližně 4 200 příslušníků. Při hrozbě konfliktu se k nim může během několika hodin připojit 39 500 záložníků vysoké pohotovosti, kteří znají jednotky ze svého výcviku. Dalších 40 000 záložníků je připraveno k nasazení bez předem určeného úkolu. Británie přislíbila zvýšit počet svých vojáků v Estonsku z 800 na 1 200. Estonští představitelé budou zároveň sledovat vývoj války na Ukrajině: případné příměří by podle jejich hodnocení mohlo Rusku umožnit přesunout část zkušených vojáků k hranicím NATO.
