V ruské Irkutské oblasti zemřela 2. října osmadvacetiletá Darja Šipilovová, zaměstnankyně ústavu zabývajícího se morem. Její smrt vyvolala podezření na plicní mor, ruské úřady však tuto diagnózu dosud nepotvrdily. Šipilovová byla před úmrtím hospitalizována s těžkým zápalem plic v nemocnici v Šelechově. Pod lékařským dohledem je nyní téměř 200 lidí, kteří s ní přišli do kontaktu. Na situaci reagovaly Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán preventivními opatřeními na hranicích. Vývoj sledují také Spojené státy a české hygienické úřady.
Uzbekistán zvýšil pohotovost příslušných služeb, které mají provádět důkladnější kontroly kvůli možnému zavlečení infekce. Jak informovaly Novinky, hygienické a karanténní kontroly na hraničních přechodech zavedl také Kazachstán. Jeho ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že situaci průběžně sleduje a riziko zavlečení nákazy podle předběžného posouzení zůstává nízké. Kyrgyzstán uvedl do zvýšené pohotovosti svá hygienická a karanténní stanoviště. Tamní specialisté mají sledovat pohyb osob, vozidel i nákladu, aby zabránili šíření infekčních nemocí. Opatření přišla po zprávách o úmrtí ruské výzkumnice, jehož příčina zůstává předmětem nejasností.
Podle zpráv ruských médií Šipilovová 25. září při práci v irkutském protimorovém ústavu rozbila zkumavku s původcem moru. O čtyři dny později ji hospitalizovali s příznaky těžkého zápalu plic a v noci na 2. října zemřela. Objevila se také odlišná verze, podle níž se mohla nakazit během služební cesty v oblasti u hranic s Mongolskem. Ani jedna z těchto možností zatím není úředně potvrzeným vysvětlením jejího úmrtí. Jisté je, že Šipilovová pracovala v zařízení zaměřeném na výzkum moru. Právě souvislost s její profesí vedla k otázkám, na které dosavadní veřejná vyjádření ruských úřadů nedala jednoznačnou odpověď.
Ruský úřad na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor odmítl zprávy, že by byl u Šipilovové potvrzen mor. Jako příčinu její smrti uvedl zápal plic neznámého původu a oznámil, že odebrané vzorky neodhalily mikroorganismy související s její prací. Úřad zároveň označil epidemiologickou situaci v Irkutské oblasti, Irkutsku a Šelechově za stabilní. Do regionu přesto přiletěla jeho šéfka Anna Popovová a 2. října se zúčastnila jednání oblastní sanitárně-protiepidemické komise. Podle regionálních zpráv se karanténní opatření týkají tří městských nemocnic a jedné dětské nemocnice. Lidé, kteří přišli se zemřelou do kontaktu, zůstávají pod lékařským dohledem.
O případ se zajímá také americká administrativa, která sleduje vývoj a posuzuje další postup. Ministerstvo zahraničí Spojených států vyzvalo ruské úřady k rychlému a otevřenému sdílení přesných informací. Upozornilo přitom, že řada podrobností o úmrtí laborantky dosud nebyla potvrzena. Podle sdělení ruských úřadů nemají lidé sledovaní po kontaktu se Šipilovovou příznaky a jejich dosavadní testy vyšly negativně. Rozsah přijatých opatření přesto vyvolal otázky mezi odborníky i v okolních zemích. Kazachstán současně zdůrazňuje, že jeho hodnocení rizika zavlečení infekce zůstává nízké.
Dostupné informace průběžně vyhodnocuje také Hygienická služba ČR, která ověřuje případné nebezpečí pro Českou republiku. Ve svém vyjádření připomněla, že zatím jde o podezření na onemocnění, nikoli o potvrzený případ plicního moru. Plicní mor je forma onemocnění způsobeného bakterií Yersinia pestis a může se mezi lidmi přenášet kapénkami. Tím se liší od přenosu nákazy prostřednictvím blech parazitujících na infikovaných hlodavcích. Bez rychlé antibiotické léčby může být plicní forma podle Světové zdravotnické organizace smrtelná. Při včasném zásahu je však možné onemocnění antibiotiky účinně léčit.
Další vývoj závisí především na objasnění příčiny úmrtí Šipilovové a na informacích o zdravotním stavu sledovaných kontaktů. Ruské úřady zatím veřejně nepotvrdily, že by laborantka zemřela na mor, a trvají na označení jejího onemocnění za zápal plic neznámého původu. Zároveň zůstávají v platnosti opatření přijatá v Irkutské oblasti po podezření na nebezpečnou infekci. Sousední státy pokračují v preventivních kontrolách, přestože Kazachstán hodnotí riziko zavlečení nákazy jako nízké. České hygienické úřady dál ověřují dostupné údaje z hlediska možného dopadu na Česko. Spojené státy od Moskvy žádají přesnější informace o okolnostech případu.
