Dva stožáry vysílače Liblice B u Českého Brodu se ve čtvrtek 15. října kolem 11:15 zřítily při řízené demolici. Každá z ocelových konstrukcí měřila 355 metrů a téměř půl století patřily k nejvyšším stavbám v Česku. Po odpálení náloží dopadly oba stožáry současně na pole směrem ke Kolínu. Vlastník zařízení, České Radiokomunikace, pro ně po skončení vysílání nenašel další využití ani kupce schopného zajistit jejich bezpečný provoz. Odstraněním konstrukcí práce v areálu nekončí, protože ocel je ještě nutné rozebrat a odvézt. Na tuto část demolice je v harmonogramu vyhrazeno 20 dní včetně rezervy na nepříznivé počasí.
Demolice se dotkla také lidí v okolí vysílače a provozu na blízkých komunikacích. Podle Českých novin vlastník přesný čas odstřelu předem veřejně nesdělil z bezpečnostních důvodů, přesto se za vymezeným prostorem shromáždily stovky lidí. Policie po dobu prací dočasně zastavila provoz na silnici I/12 mezi Prahou a Kolínem. Majitelé okolních pozemků už v září dostali upozornění, aby se během demolice nepohybovali ve vyznačených bezpečnostních zónách. Oba stožáry musely padnout v jediný okamžik, protože se jejich kotevní lana vzájemně křížila. Samostatný pád jednoho z nich by mohl ovlivnit druhou konstrukci.
Liblice B začaly vysílat v prosinci 1976 a dlouhá léta sloužily středovlnnému vysílání Československého rozhlasu. Stanici Praha později nahradila v názvu Českého rozhlasu Dvojka, která vysílání na středních vlnách ukončila na konci roku 2021. České Radiokomunikace poté získaly dalšího zákazníka a zařízení od října 2023 využívalo Country Radio. Jeho vysílání z Liblic skončilo na konci března 2025 a stožáry od té doby neměly vysílací využití. Provoz vysílače tak neskončil zároveň s odchodem veřejnoprávního rozhlasu, ale až po dalším období využití komerční stanicí. Po jeho skončení začal vlastník hledat pro konstrukce jiné řešení.
Demoliční firma nechala přerušit čtyři kotevní lana na pražské straně každého stožáru. Nejvýše umístěná lana ponechala na místě, aby se konstrukce při pádu zlomily. Specialista správy nemovitostí Českých Radiokomunikací Václav Pažout vysvětlil společný odstřel tím, že se lana obou stožárů křížila. Firma převzala stožáry v pondělí před demolicí a následně bylo odstraněno také jejich výstražné osvětlení. Tento krok měl zabránit rozbití skel svítidel a znečištění okolí střepy při pádu konstrukcí. Samotný odstřel tvoří jen jednu etapu prací povolených pro areál vysílače.
České Radiokomunikace nabídly v červenci k odkoupení nejen oba stožáry, ale také kotevní systém, výtahy a anténní domek. Následně jednaly se dvěma zájemci, podle firmy však ani jeden nedoložil zdroj peněz potřebných na zachování zařízení. Odhad nejnutnějších oprav dosahoval nejméně 170 milionů korun. Přibližně 120 milionů mělo připadnout na výměnu kotvicích lan, dalších 25 milionů na protikorozní ochranu a stejná částka na opravu nebo modernizaci výtahů. Nový vlastník by zároveň převzal odpovědnost za technický stav stožárů a jejich výstražné osvětlení pro letecký provoz. Společnost se před rozhodnutím o demolici obrátila také na instituce a soukromé podniky.
Proti odstranění vysílače vznikly petice, jejichž autoři připomínali technický význam stožárů i jejich místo v krajině Českobrodska. Petici adresovanou ministerstvu kultury podpořilo do středy před demolicí 512 lidí. Pro místní byly konstrukce orientačním bodem a připomínkou lidí, kteří ve vysílacím areálu pracovali. Uvažovalo se také o využití stožárů jako turistické atrakce nebo rozhledny, žádný subjekt se však jejich provozování neujal. Generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník rozhodnutí o demolici spojil s ukončeným vysílacím využitím a náklady na zachování staveb. Firma podle něj musí při nakládání se svým majetkem postupovat jako řádný hospodář.
Po odstřelu budou pracovníci rozebírat a odvážet ocelové konstrukce z polí u Českého Brodu. O dalším postupu u zbývajících částí zařízení, včetně kotevních bloků, mají České Radiokomunikace jednat také s vlastníky dotčených pozemků. Liblické stožáry byly od sebe vzdálené 120 metrů a jejich součástí byly výtahy dosahující téměř k vrcholu konstrukcí. Jejich odstraněním se změnilo i pořadí nejvyšších staveb v Česku. První místo nyní patří televiznímu a rozhlasovému vysílači Krašov na Plzeňsku, který měří 347,5 metru. Proti liblickým stožárům je tedy o 7,5 metru nižší.
