Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že dohoda o ukončení války přijatelná pro Rusko i Spojené státy by znamenala konec vlády ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Výrok pronesl v neděli na okraj jednání v Bahrajnu, kde se setkal s představiteli arabských států. Zelenského zároveň obvinil, že nechce jednat a opakovaně zmařil rozhovory o ukončení ruské invaze. Lavrov tím spojil otázku mírové dohody přímo s politickým postavením ukrajinského prezidenta. Své tvrzení o jeho motivech ale nepodložil.
Lavrov podle serveru Novinky připsal Ukrajině neúspěch minských dohod, jednání v Istanbulu v roce 2022 i pozdějších trojstranných schůzek v Abú Zabí. Tvrdil, že Zelenskyj odmítá rozhovory proto, že si uvědomuje možné důsledky dohody mezi Moskvou a Washingtonem. Žádný důkaz, že právě ukrajinská strana uvedená jednání zmařila, však k těmto obviněním nepředložil. Jeho slova zazněla v době, kdy se znovu diskutuje také o podmínkách ukrajinských prezidentských voleb. Moskva a Kyjev se rozcházejí i v názoru na to, jak dlouhé zastavení bojů by jejich konání vyžadovalo.
Ukrajina, Rusko a Spojené státy se na začátku letošního roku sešly ke třem kolům trojstranných rozhovorů. První dvě kola se uskutečnila v lednu a únoru v Abú Zabí, další následovalo 17. a 18. února v Ženevě. Výsledkem byla výměna válečných zajatců, nikoli komplexní dohoda o příměří nebo politickém urovnání války. Od únorového jednání se další schůzka ve stejném složení nekonala. Lavrov přesto nyní odpovědnost za neúspěch rozhovorů připisuje Zelenskému, aniž doložil, že je ukrajinský prezident opakovaně mařil.
Mezi hlavními spornými body zůstávají okupovaná ukrajinská území, bezpečnostní záruky a podmínky zastavení bojů. Moskva požaduje, aby Ukrajina uznala ruskou okupaci svého území. Chce také stažení ukrajinských jednotek z oblastí, na které si Rusko činí nárok, přestože je nemá celé pod kontrolou. Kyjev tyto požadavky odmítá a trvá na ochraně své suverenity. Součástí případného urovnání podle ukrajinské strany musí být rovněž vymahatelné bezpečnostní záruky. Právě tyto rozpory dosavadní trojstranná jednání nepřekonala.
Zelenskyj v neděli navrhl šedesátidenní příměří, které by Ukrajině umožnilo uspořádat prezidentské volby. Šlo by o první takové volby od začátku ruské invaze v únoru 2022. Ukrajina je během válečného režimu nepořádá a její vedení podmiňuje jejich konání bezpečností pro voliče. Kyjev proto požaduje celkové zastavení bojů, nikoli pouze omezenou pauzu v útocích. V minulosti opakovaně obvinil Rusko z porušování dočasných příměří. Návrh na šedesát dní tak Zelenskyj předložil jako podmínku pro organizaci hlasování za války.
Kreml ukrajinský návrh na šedesátidenní příměří odmítl. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nechce dočasné zastavení palby a usiluje o dlouhodobé politické urovnání. Zároveň oznámil, že Vladimir Putin je v případě konání ukrajinských voleb připraven nařídit přerušení ruských útoků v den hlasování. Peskov výslovně zdůraznil, že by šlo právě o jediný den. Taková nabídka se podstatně liší od Zelenského požadavku na šedesát dní celkového příměří. Rozdíl mezi oběma návrhy se týká délky i podmínek bezpečného uspořádání voleb.
Peskov také podpořil myšlenku, že by Ukrajina měla zvolit nového prezidenta. Podle Kremlu Zelenskyj nemá politickou vůli přijmout obtížná rozhodnutí potřebná k ukončení války. Ukrajinský prezident odmítl, aby o vedení jeho země rozhodovaly postoje Moskvy nebo Washingtonu, a uvedl, že takové rozhodnutí přísluší ukrajinským občanům. Mluvčí Kremlu se zároveň nevyjádřil k takzvanému energetickému příměří, o němž hovořil americký prezident Donald Trump. Řekl pouze, že kontakty pokračují a Moskva své stanovisko sdělí později. K dohodě o celkovém zastavení bojů dosavadní jednání nevedla.
