Prezident Petr Pavel udělil ve středu 28. října na Pražském hradě státní vyznamenání 51 osobnostem. Slavnostní ceremoniál se konal ve Vladislavském sále u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. Šlo o Pavlovo čtvrté předávání státních vyznamenání během jeho prezidentského mandátu. Oceněných bylo o tři více než při loňském ceremoniálu, kdy prezident vyznamenal 48 lidí. Největší část letošního počtu tvořilo 35 medailí Za zásluhy, které Pavel předal osobnostem z různých oblastí veřejného života.
Český rozhlas iROZHLAS po slavnostním večeru zveřejnil seznam všech oceněných včetně jejich vyznamenání. Nejvyšší české státní ocenění, Řád Bílého lva, připadlo čtyřem osobnostem, zatímco Řád Tomáše Garrigua Masaryka získalo sedm lidí. Medaili Za hrdinství prezident udělil pěti osobám a zbývajících 35 ocenil medailí Za zásluhy. Počty tak dohromady odpovídají všem 51 vyznamenaným. V porovnání s rokem 2025 přibyly tři medaile Za zásluhy a čtyři ocenění Řádem TGM, zatímco medailí Za hrdinství bylo o tři méně.
Řád Bílého lva obdržely gymnastka Věra Čáslavská a režisér Miloš Forman in memoriam, dále herečka Iva Janžurová a vědkyně Helena Illnerová. Čáslavská získala ocenění za zásluhy o stát v oblasti sportu a za proslavení vlasti v zahraničí. Forman byl oceněn za přínos v oblasti umění a za šíření českého jména za hranicemi. Janžurová získala řád za zásluhy o stát v oblasti umění. Illnerová, zakladatelka české chronobiologie, byla oceněna za přínos vědě.
Janžurová po převzetí řádu řekla, že je šťastná a vděčná, a dodala, že teprve následující den bude přemýšlet, zda si ocenění zaslouží. Čáslavské ocenění převzala její dcera Radka, za Formana byla na ceremoniálu jeho manželka Martina Formanová. Všichni čtyři držitelé Řádu Bílého lva už v minulosti obdrželi také medaili Za zásluhy. Forman a Čáslavská ji dostali v roce 1995 od prezidenta Václava Havla. Illnerová ji převzala od Václava Klause v roce 2005 a Janžurová o rok později.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka získali mimo jiné bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera, diplomat Vladimír Vochoč, disident Jiří Dienstbier a diplomat Jaroslav Šedivý, všichni in memoriam. Ocenění obdržela také bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová a sociální pracovnice Elena Gorolová. Sedmou laureátkou byla Milena Grenfell-Bainesová, jedna z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem. Podle Hradu se zasloužila zejména o šíření Wintonova odkazu mezi mladými lidmi. Gorolová byla oceněna za svůj podíl na odškodnění žen protiprávně sterilizovaných.
Medaile Za hrdinství připadla pěti lidem, mezi nimi třem vojákům oceněným in memoriam za hrdinství v boji. Prezident ji udělil také Liboru Cicvárkovi, pracovníkovi městského úřadu v Chřibské. Letos v lednu přišel o život při ozbrojeném útoku, během něhož podle Hradu i přes vlastní zranění zachraňoval a chránil další lidi. Ocenění získal za hrdinství při záchraně lidských životů. Ve srovnání s rokem 2025 se počet těchto medailí snížil z osmi na pět, zatímco medailí Za zásluhy přibylo z 32 na 35.
Mezi letošními držiteli medaile Za zásluhy byli režisér Jan Hřebejk, spisovatelé Jáchym Topol a Kateřina Tučková, paralympijský cyklista Jiří Ježek a operní pěvec Adam Plachetka. Ocenění dostala také Petra Wünschová, zakladatelka centra LOCIKA, a to in memoriam. Seznam zahrnoval osobnosti z umění, sportu, vědy, veřejné služby i dalších oblastí. Celkových 51 oceněných bylo méně než v roce 2024, kdy Pavel udělil 56 vyznamenání, i než při jeho prvním předávání v roce 2023, kdy jich bylo 62.
