Česká národní banka ve čtvrtek 5. listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4 procenta. Rozhodnutí přijala sedmičlenná bankovní rada při jednání o měnové politice. Pro zvýšení hlasovali čtyři členové, zatímco tři byli pro ponechání sazby beze změny. Jde o druhé zvýšení sazeb v letošním roce, první přišlo v červnu, kdy se sazba posunula z 3,5 na 3,75 procenta. Centrální banka krok zdůvodnila rostoucími inflačními riziky.
Novinky uvedly, že analytici zpřísnění měnové politiky očekávali kvůli předpokládanému zrychlení inflace v příštím roce. ČNB na začátku roku držela základní sazbu na 3,5 procenta a po červnovém zvýšení ji ponechala beze změny také v srpnu a září. Čtvrteční rozhodnutí tak představuje další posun po několika měsících, kdy se sazba neměnila. Finanční ředitel developerské společnosti Neocity Jiří Piluša uvedl, že zvýšení trh předpokládal. Podle něj banky jeho dopad do hypoték z velké části promítly už předem.
Základní sazba ovlivňuje podmínky, za kterých centrální banka pracuje s penězi komerčních bank. ČNB jim nabízí možnost uložit u ní přebytečné prostředky na dva týdny a za tuto dobu jim vyplácí úrok. Dvoutýdenní repo sazba zároveň představuje horní hranici úroku, který jim při těchto operacích může nabídnout. Když centrální banka sazbu zvýší, úvěry v komerčních bankách obvykle zdražují, zatímco spoření se může více vyplatit. Lidé a firmy pak mohou omezit část výdajů, což tlumí ekonomickou aktivitu i inflační tlaky.
Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání řekl, že cílem zvýšení bylo zkrotit inflační očekávání a zajistit nízkou inflaci. Upozornil, že v ekonomice převažují tlaky, které růst cen podporují. Patří k nim vysoké ceny energií, přetrvávající jádrová inflace a rychlý růst mezd. Michl zmínil také riziko, že se bude v ekonomice zvyšovat množství peněz v důsledku růstu úvěrů domácnostem i vládním institucím. Podle guvernéra ale zvýšení sazeb neznamená začátek nového cyklu jejich růstu, nýbrž úpravu přísnosti měnové politiky.
Celková inflace v říjnu podle předběžného odhadu statistiků mírně klesla na 2,4 procenta, některé cenové tlaky však zůstávají výraznější. Ceny služeb meziročně vzrostly o 4,5 procenta a jádrová inflace se podle analytiků pohybuje kolem tří procent. Tento ukazatel nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku. Jeho výše tak ukazuje, že cenové tlaky pod povrchem celkové inflace převyšují dvouprocentní cíl ČNB. Ekonomové očekávají, že inflace v příštím roce poroste; optimističtější prognózy počítají s hodnotou kolem 3,5 procenta.
Premiér Andrej Babiš zvýšení sazeb ve Sněmovně kritizoval a upozornil, že podle něj inflace v Česku patří k nejnižším v Evropské unii. Tvrdil také, že krok ČNB znovu zdraží hypotéky a zvýší výdělky bank. Jeho výhrady zazněly při čtvrtečních interpelacích, kdy zároveň kritizoval zisky tuzemských bank. Podle informací Seznam Zpráv vláda zvažuje zavedení sektorové daně. Guvernér Michl naopak zdůraznil, že banka musí reagovat na rizika, aby se vyšší ceny nepropsaly do očekávání domácností a firem.
O nastavení sazeb bude bankovní rada jednat ještě jednou v letošním roce, a to týden před Vánoci. O dalším postupu podle hlavního ekonoma Banky Creditas rozhodne především lednová inflace, která obvykle nastavuje cenovou úroveň pro následující rok. Do jejího vývoje se mohou promítnout nové ceníky energií a vyšší ceny potravin. Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš očekává výraznější růst energetické inflace a opětovné zdražování potravin, zejména mléčných výrobků a masa. Podle něj bude záležet především na dalším vývoji cen plynu.
