Polský premiér Donald Tusk oznámil, že krátce po půlnoci dostal od pohraniční stráže hlášení o podezřelém pohybu lidí u hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí. Podle jeho vyjádření se osoby pohybovaly s baterkami a polské úřady na místo rychle vyslaly bezpečnostní složky. Tusk uvedl, že situace neměla vážnější následky a zatím není jasné, kdo se na ruské straně hranice nacházel. Tři nezávislé zdroje citované polským deníkem Rzeczpospolita zároveň uvedly, že hranice narušena nebyla. Vláda však podle premiéra dostávala od spojeneckých zpravodajských služeb varování před možnými provokacemi.
Aktuálně.cz a Seznam Zprávy popsaly také tvrzení o skupině Černí Rusové, která se podle polského rozhlasu mohla přesunout do Kaliningradské oblasti. Na Telegramu zveřejněné video zachycuje maskovaného muže s upraveným hlasem, který vystupuje pod jménem Němen a označuje se za mluvčího skupiny. Tvrdí, že tři její členové překročili hranici v oblasti Kaplavy a dostali se do konfrontace s lotyšskými vojáky. Toto tvrzení zatím nebylo nezávisle potvrzeno. Němen zároveň pohrozil dalšími podobnými akcemi na jiných úsecích hranic.
Muž ve videu popsal údajný incident jako test lotyšských jednotek a prohlásil, že při něm podle něj obstály. Evropskou unii a NATO označil za kolosy na hliněných nohou, které se mají zhroutit po prvním úderu skupiny. Z dostupných informací ale nevyplývá, kdo skutečně za Černými Rusy stojí ani zda skupina říjnový incident zorganizovala. Její veřejná vystoupení se objevila teprve v posledních měsících. Ruská investigativní redakce IStories navíc zjistila, že některá videa skupiny vznikla za použití umělé inteligence.
Ředitel Centra NATO pro strategickou komunikaci Jānis Sārts lotyšské veřejnoprávní televizi LSM řekl, že podle něj nejde o skutečně nezávislou organizaci, ale o informační operaci tajných služeb. Zdůvodnil to tím, že v Rusku ani Bělorusku podle něj podobné nezávislé skupiny nemohou působit. Podobně situaci hodnotí běloruský politický exulant a vojenský novinář Dzmitryj Halko. Uvedl, že skupina může fungovat jako zástupná struktura, na kterou lze případně svést sabotážní akce. Rozsah její skutečné fyzické činnosti však podle něj není známý.
V ideologickém manifestu Černí Rusové prosazují sjednocení Rusů, Bělorusů a Ukrajinců do jednoho státu. Vůči Ukrajině přitom používají militantní rétoriku a požadují její podrobení silou. Polské bezpečnostní složky mezitím posílily přítomnost v severovýchodních regionech, Varmijsko-mazurském a Podleském vojvodství. Do operace se zapojili policisté, pohraniční stráž, armáda i zpravodajské služby. Aktuálně.cz uvedlo také nasazení speciálních jednotek GROM a policejních protiteroristických týmů. Na policejním prezidiu vznikl zvláštní štáb, který má jejich činnost koordinovat.
Podle neoficiálních informací deníku Rzeczpospolita zamířilo do oblasti přibližně 200 policistů, z toho 180 příslušníků pořádkových jednotek a menší skupina protiteroristických specialistů. Policejní ředitelství přesné počty nepotvrdilo s odůvodněním, že by je mohly využít cizí zpravodajské služby. Mluvčí velitelství speciálních sil Mariusz Łapeta potvrdil, že ve Varmijsko-mazurském vojvodství cvičí speciální jednotky společně s dalšími vojenskými útvary a policií. Podrobnosti podle něj podléhají operačnímu utajení. Zpravodajské varování se týká první poloviny listopadu a zahrnuje možnost ozbrojeného vpádu.
Kaliningradská oblast je ruská exkláva mezi Polskem, Litvou a Baltským mořem a patří k nejvíce militarizovaným místům v Evropě. Sídlí tam velitelství ruské Baltské flotily a Rusko v oblasti soustřeďuje významné vojenské kapacity včetně raketových systémů. Mezi Kaliningradem a Běloruskem leží Suvalský koridor, úzký pás polského a litevského území, který spojuje pobaltské státy se zbytkem NATO. Polsko v roce 2024 zahájilo program Východní štít, jenž počítá s opevněním, protitankovými překážkami a sledovacími systémy podél hranic s Běloruskem a Kaliningradem.
