Gadi Eisenkot získal doporučení od uskupení, která dohromady zastupují 67 ze 120 členů izraelského parlamentu. Prezident Isaac Herzog ale zatím nerozhodl, zda právě jeho pověří sestavením nové vlády. Benjamin Netanjahu získal doporučení od uskupení zastupujících 46 poslanců. Zbývajících sedm členů Knesetu v těchto součtech uvedeno není. Herzog po jednání se zástupci stran oznámil, že jméno kandidáta sdělí v neděli 8. listopadu.
Rozhodující není pouze počet doporučení, ale také schopnost kandidáta najít podporu pro vládu, která získá důvěru parlamentu. The Times of Israel v pátek 6. listopadu informoval, že Eisenkot chce sestavit vládu národní nouze a trvá na čtyřech podmínkách pro případné koaliční partnery. Zároveň připomněl, že některé strany, které mu doporučily pověření, mají výhrady ke spolupráci s arabskými uskupeními. Výsledek prezidentských konzultací proto sám o sobě neznamená, že už má Eisenkot zajištěnou vládní většinu.
Základ jeho dosavadní podpory tvoří čtyři židovské strany, které mají dohromady 48 poslaneckých křesel. Eisenkotovo uskupení Yashar má 21 mandátů, B’Yachad jich získalo 12 a Demokraté osm. Strana Jisrael Bejtenu má sedm poslanců. Společně tak představují výchozí blok, který sám nedosahuje většiny potřebné k vládnutí. Podle vyjádření, jež Eisenkot zveřejnil v pátek, chce nové uskupení sestavit co nejrychleji.
Dalších 19 doporučení získal od dvou arabských uskupení, jejichž podpora je pro součet 67 zásadní. Sjednocená arabská kandidátka Ra’am má podle zveřejněných údajů osm křesel a Společná kandidátka jedenáct. Jejich doporučení však automaticky neznamenají účast v kabinetu. Společná kandidátka má podle dosavadního rozložení podpořit Eisenkotovu vládu zvenčí, nikoli do ní formálně vstoupit. Takový postup může pomoct při hlasování v Knesetu, současně ale vyvolává otázky mezi jeho židovskými politickými partnery.
Eisenkot v pátek vyjmenoval čtyři zásady, které mají být podmínkou vstupu dalších stran či poslanců do koalice. Požaduje uznání Izraele jako židovského a demokratického státu a přijetí hodnot Deklarace nezávislosti. Dalším bodem je povinná vojenská, národní nebo civilní služba pro všechny obyvatele. Čtvrtá podmínka počítá s uznáním Hamásu za teroristickou organizaci a s odstraněním jeho vojenské i vládní moci. Eisenkot uvedl, že tyto zásady mají posílit armádu a vymezit rámec pro případné koaliční jednání.
Jedním z hlavních problémů zůstává rozpor mezi podporou arabských stran a postoji některých Eisenkotových partnerů. Jisrael Bejtenu i B’Yachad podle dostupných informací odmítají koalici se stranou Ra’am. Avigdor Liberman, který vede Jisrael Bejtenu, mezitím otevřel možnost spolupráce s ultraortodoxními stranami. Eisenkot však při pátečním vystoupení znovu trval na povinné službě pro všechny, což může jednání o takové spolupráci komplikovat. Prezident Herzog již dříve upozornil, že bez jasného vítěze voleb budou strany muset hledat kompromisy.
Herzog má pověřit jednoho z poslanců sestavením vlády v neděli 8. listopadu, dosud ale neoznámil, koho vybere. Pokud pověření získá Eisenkot, bude muset získat dostatečnou podporu v Knesetu a dohodnout se s partnery na podobě vlády. Podle Le Monde může po oficiálním pověření na sestavení kabinetu dostat 28 dní, případně až 42 dní. Parlamentní jednání se přitom mohou rozběhnout ještě před vznikem nové vlády; hlasování o předsedovi Knesetu se očekává 10. listopadu.
