Ruské vedení opakovaně stanovilo podmínky, za nichž by skončilo vojenské tažení na Ukrajině: požaduje celý Donbas — tedy Doněckou a Luhanskou oblast včetně částí, které ruská vojska dosud nezískala — a také tzv. „Novorusko“, termín užívaný k označení širších oblastí na jihovýchodě Ukrajiny. Moskva v září 2022 prohlásila za připojené k Rusku části Chersonské a Záporožské oblasti; poloostrov Krym anektovala už v roce 2014. Většina států tyto anexe neuznává.
Podle TASS v rozhovoru pro ABC News prohlásil ruský zástupce pro zahraniční věci Sergey Rjabkov, že Moskva „v žádném případě“ nemůže přistoupit na kompromis ohledně pěti anektovaných regionů, protože by to podle jeho slov znamenalo přehodnocení základního prvku státnosti zakotveného v ruské ústavě. Rjabkov zároveň uvedl, že Rusko „za žádných okolností“ nepodpoří, neschválí ani se nesmíří s přítomností vojsk NATO na území Ukrajiny.
Rjabkov také uvedl, že Moskva stále neví, jak dopadla jednání v Berlíně mezi ukrajinskými a americkými zástupci o možném urovnání konfliktu – „nemáme tušení, co se tam stalo,“ citoval Rjabkova TASS. Přesto podle jeho slov je Rusko „připraveno na dohodu“ se Spojenými státy a řešení ukrajinské krize se prý rýsuje na obzoru: „Jsem si velmi jistý a téměř přesvědčený, že jsme na pokraji vyřešení této hrozné krize,“ řekl.
Rjabkov vysvětloval ruské tažení tím, že se na Ukrajině „události vyvíjely velmi špatným směrem“. Proti požadavkům Moskvy na předání sporných oblastí stojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který odmítá předat Donbas Rusku.
