Slábnoucí Rusko mění poměry od Kavkazu po Blízký východ
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Lifestyle Autor: Redakce · 3 min čtení · Zdroj: e15.cz

Slábnoucí Rusko mění poměry od Kavkazu po Blízký východ

Územní nároky a snaha rozšiřovat vliv se znovu dostávají do popředí světové politiky. Válka Ruska proti Ukrajině podle analýzy e15 ukazuje, že mocenské ambice mohou přinést také rizika a nečekané důsledky. Moskva kvůli konfliktu nedokázala stejně účinně podporovat své spojence v dalších částech světa, zejména na Kavkaze a na Blízkém východě. Oslabení jejího vlivu otevřelo prostor zemím, které chtějí prosazovat vlastní cíle. Patří k nim Ázerbájdžán a Turecko, jejichž kroky mění poměry v okolních regionech.

Analýza zveřejněná 17. listopadu na webu e15 popisuje širší proměnu mezinárodního prostředí, v němž se podle citovaných odborníků vracejí mocenské sféry vlivu. Změny se netýkají pouze velmocí, jako jsou Rusko, Spojené státy nebo Čína. Vlastní prostor se snaží získat také středně velké a menší státy, pokud jim situace nabídne příležitost. Příklady text hledá od jižního Kavkazu přes Sýrii až po španělskou exklávu Ceuta. Jednotlivé případy se liší, spojuje je však otázka, jak státy využívají oslabení soupeřů.

Na Kavkaze se změna ukázala v září 2023, kdy Ázerbájdžán převzal plnou kontrolu nad Náhorním Karabachem. Neuznávaná arménská Republika Arcach následně zanikla. Baku o kontrolu nad regionem usilovalo dlouhodobě, podle analýzy mu však cestu usnadnilo, že Rusko soustředilo síly na válku proti Ukrajině. Bezpečnostní institut Royal United Services Institute ve své analýze upozornil na sebevědomější zahraniční politiku Ázerbájdžánu. Země se podle něj snaží vyvažovat vztahy s Tureckem, Ruskem a západními státy.

Turecko podporovalo Ázerbájdžán a současně prosazuje dopravní spojení mezi ním a jeho exklávou Nachičevan. Takzvaný Zangezurský koridor by vedl podél arménské hranice s Íránem a podle textu má propojit turkický svět i přinést obchodní příležitosti. Arménie se obávala, že projekt může ohrozit její suverenitu. Dohodu o trase následně popsal americký prezident Donald Trump: úsek má zůstat pod arménskou jurisdikcí, spravovat jej mají americké firmy a ponese název TRIPP. Zkratka označuje Trumpovu trasu pro mezinárodní mír a prosperitu.

Vliv Turecka se rozšiřuje také na Blízkém východě. Po pádu režimu Bašára Asada v Sýrii se Ankara stala patronem nové vlády a může tam podle textu více prosazovat své zájmy. Zahraničněpolitický expert Sumantra Maitra řadí turecké působení také ke Kavkazu, východnímu Středomoří a Africkému rohu. Turecko se angažuje v Somálsku, kde má dlouhodobé obchodní a bezpečnostní zájmy spojené s námořními trasami. Institut RUSI však popisuje proměnu prostředí jako součást širšího soupeření o energetické zdroje.

V Sýrii se o vliv uchází také Izrael. Po pádu Asadova režimu rozšířil svou působnost z Golanských výšin na další syrské území a jeho armáda vstoupila do nárazníkového pásma pod mandátem OSN. Izrael rovněž podniká vpády hlouběji do Sýrie a požaduje demilitarizaci jejího jihu. Podobnou bezpečnostní zónu si vymezil také v Libanonu. Expert Armenak Tokmajyan z Carnegie Middle East Center spojuje posílení izraelské pozice s údery proti íránské spojenecké síti po útoku Hamásu ze 7. října 2023.

Dalším příkladem územního sporu jsou španělská města Ceuta a Melilla v severní Africe, která Maroko považuje za svá okupovaná území. Letní migrační krize v Ceutě vyvolala podezření španělské opozice, že Rabat mohl podpořit příliv uprchlíků, aby destabilizoval území. Maroko obvinění odmítá a španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že Madrid nemá důkazy o záměrně vyvolané krizi. Odborníci citovaní v analýze přesto připisují Maroku částečnou odpovědnost. Ministr spravedlnosti Abdellatif Ouahbi potvrdil, že marocké územní nároky zůstávají při jednáních se Španělskem otevřeným tématem.