Výzkumníci zkoumali, zda změny střevního mikrobiomu souvisejí s vyšší náchylností k endometrióze u myších samic vystavených bisfenolu A ještě před narozením. U dospělých potomků pozorovali změny ve složení střevních bakterií, nižší množství butyrátu a narušenou střevní bariéru. Zároveň se u nich zvýšil počet i celkový objem endometriotických ložisek. Pokusy také naznačily, že přenos střevní mikrobioty od kontrolních myší nebo podávání butyrátu mohly některé změny zmírnit. Výsledky pocházejí z laboratorního výzkumu na myších a buněčných kulturách.
Studii zveřejnil 17. listopadu časopis Frontiers in Endocrinology. Tým z čínské nemocnice The Eighth Affiliated Hospital of Sun Yat-Sen University porovnával pět skupin samic, každou s devíti zvířaty. Část myších matek dostávala bisfenol A v době březosti, jejich potomci pak byli sledováni po odstavení. V dalších skupinách vědci zkoušeli přenos střevní mikrobioty od kontrolních nebo exponovaných dárců a podávání butyrátu. Experiment měl ověřit, zda změny spojené s mikrobiomem mohou ovlivnit projevy onemocnění.
Bisfenol A, zkráceně BPA, dostávaly březí myši od šestého do patnáctého dne březosti v dávce 50 mikrogramů na kilogram hmotnosti denně. Po odstavení rozdělili vědci potomky do pěti experimentálních skupin. Některá zvířata dostala střevní mikrobiotu od kontrolních dárců, jiná od myší vystavených BPA. Přenos probíhal sondou do žaludku jednou denně po dobu 14 dnů. Další skupina dostávala butyrát v pitné vodě po dobu dvou až čtyř týdnů po chirurgickém zákroku.
U potomků vystavených BPA vědci zjistili nižší zastoupení bakteriálních rodů Lactobacillus, Faecalibacterium a Bifidobacterium. Změnila se také mikrobiální rozmanitost, zatímco celkový počet druhů se mezi skupinami významně nelišil. V tlustém střevě klesly hodnoty ukazatelů souvisejících s těsnými spoji buněk, které pomáhají udržovat střevní bariéru. Testy zároveň ukázaly vyšší propustnost střeva a nižší množství butyrátu. Přenos kontrolní mikrobioty a podávání butyrátu některé z těchto odchylek částečně zmírnily.
Výsledky se týkají zvířecího modelu
Endometriotická ložiska vědci našli u sedmi z devíti myší v kontrolní skupině a u všech devíti zvířat, jejichž matky dostávaly BPA. Po přenosu mikrobioty od kontrolních dárců se ložiska objevila u osmi z devíti myší. V této skupině se ale zvýšený počet a objem ložisek spojený s BPA neprojevil. Butyrátová skupina měla ložiska také u osmi z devíti zvířat a jejich celkovou zátěž snížila jen částečně.
Pokusy na lidských endometriálních buňkách doplnily zvířecí část studie. Buňky vystavené BPA vykazovaly mimo jiné vyšší tvorbu laktátu a známky změněné buněčné aktivity. Prostředí připravené ze stolice kontrolních dárců a samotný butyrát část těchto změn tlumily. Když vědci přidali laktát, některé ochranné účinky butyrátu zeslábly. Tato pozorování naznačují možné propojení mikrobiálních metabolitů a buněčných procesů, ale sama o sobě neurčují příčinu endometriózy u lidí.
Autoři upozorňují, že výzkum neprokazuje, že přenos střevních bakterií nebo butyrát léčí či předchází endometrióze u žen. Studie nezkoumala pacientky a všechny její mechanistické výsledky vycházejí z myší nebo buněčných modelů. Vědci také neurčili, které konkrétní bakterie mohly pozorované změny způsobit, ani nepotvrdili celý navržený řetězec biologických účinků. Další výzkum má prověřit, zda se podobné souvislosti objeví u lidí a jak se mohou vztahovat k prenatálnímu působení BPA.