Where Winds Meet je akční RPG zasazené do fiktivní verze 10. století Číny, které čerpá z tradice wuxia: postavy s nadhledem, etablované klany bojující o moc a hrdinové ovládající bojová umění připomínající magii. Hráč ovládá sirotka vychovaného vinařem, jehož cesta ho zavede do paláců, jeskyní a kobek a postup vyprávění tvoří hlavní dvouchapitolová kampaň doplněná rozvětvenými vedlejšími příběhy.
Podle webu IGN je hra ambiciózní v rozsahu i stylu, ale potýká se s technickými nedostatky a nevyrovnaným tempem. Recenze zmiňuje problémy s anglickou lokalizací, překrývajícími se hlasovými záznamy, titulky neodpovídajícími mluvenému slovu a zcela chybějícími hlasy v konkrétních pasážích – v jednom případě přestaly postavy během dramatické bitvy mluvit a už se jejich hlasy nevrátily. V druhé kapitole je popsána scéna se zámeckou maskaradou, kde po převleku model postavy zůstane beze změny, i když stráže už s postavou jednají, jako by se skryl.
Soubojový systém je výrazně stylizovaný: hra nabízí sedm zbraní, z nichž hráč může mít současně vybavené dvě, a každá zbraň má různé styly, které mění základní a těžké útoky i dovednosti. Styly jsou rozdělené do kategorií support, DPS a tank, a přepínání mezi nimi často závisí na synergii. Autor recenze popisuje konkrétní kombinaci kopí a halapartny, kdy použití schopnosti jedné zbraně v krátkém okně posílí druhou.
Recenze upozorňuje na to, že nové zbraně lze najít relativně snadno, avšak bez odpovídajících stylů jsou nevyužitelné; příkladem je nalezený skládací deštník, jehož styl se objevil až po přibližně deseti hodinách hraní. Kromě toho je třeba investovat zdroje do vylepšení zbraní a stylů, aby držely krok s úrovní nepřátel.
Souboje se podle recenze spíše přibližují pocitu MMO než tradičního akčního hack-and-slash: převládají řízené sekvence schopností, správa stun metrů a taktické parry, bloky a vyhýbání. Hra nabízí i automatický parry systém, který generuje obnovitelné zdroje zvané insight body pro nouzové záchranné akce.
Main kampaň je krátce dvoudílná, ale dlouhá na čas (s vedlejšími úkoly recenzent uvádí 30–40 hodin) a končí nedořešeně. Vedlejší příběhy jsou rozmanité — od vedení duchů do posmrtného života až po rituály v učilišti bojových umění — a jejich kvalita i technické problémy jsou podle recenze nevyrovnané.
