Britské listy jsou představeny jako protiklad současnému hlavnímu proudu novinářství. Moderní tisk a zpravodajské weby se podle popisu soustředí na komerčně orientované zpravodajství, jehož cílem je přitáhnout co nejširší publikum, pobavit jej a zároveň být ekonomicky efektivní. Důraz na prodej pozornosti zadavatelům reklamy formuje redakční rozhodování.
To má konkrétní důsledky pro to, jaké příběhy dostanou prostor. Přednost se dává tématům, která jsou pro velké skupiny čtenářů přijatelná a zábavná; naopak příběhy, které by mohly některé čtenáře pohoršit, bývají opomíjeny. Stejně tak jsou zmenšovány nebo úplně přehlíženy náročné a nákladné novinářské projekty a ty, které by mohly přinést finanční riziko. R. G. Picard se touto problematikou zabývá ve své studii z roku 2004 (‚Commercialism and newspaper quality‘, Newspaper Research Journal 25 (1) 54–65).
Výsledkem tohoto nastavení je postupná homogenizace obsahu médií. Redakční zaměření na „bezpečná“ témata omezuje paletu zpravodajských linek a snižuje rozmanitost názorů a myšlenek, které se v tisku objevují. Namísto širšího spektra hlasů tak v praxi převládají opakující se, široce akceptovatelné formáty a témata.
Souhrnně tedy komerční tlak formuje nejen styl a tón zpravodajství, ale i jeho obsahovou škálu. Ekonomická logika, která prosazuje efektivitu a atraktivitu pro masové publikum, zároveň posiluje tendenci k vyhýbání se kontroverzním nebo náročným žánrům, což mění podobu veřejné diskuse reflektované ve zpravodajství.
