Krátce po 14:30 SELČ vystoupil v Davosu prezident Spojených států a hovořil přibližně hodinu a čtvrthodiny. Na úvod uvedl, že je rád zpět v Evropě, pozdravil přátele i „pár nepřátel“ v publiku a připomněl první výročí svého návratu do Bílého domu. Několik minut věnoval vyjmenování úspěchů své administrativy, chválil ekonomický výkon USA a označil zemi za „motor planety“. Podle něj vyvrátil prognózy odborníků, kteří očekávali recesi a vysokou inflaci.
Agentura Reuters s odvoláním na německé zdroje napsala, že kvůli technickým problémům s prezidentovým letadlem nakonec nedojde k plánovanému setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Letoun se v USA vrátil na marylandskou základnu Andrews kvůli závadě na elektroinstalaci a prezident pokračoval v cestě náhradním strojem; americký ministr financí Scott Bessent novinářům řekl, že program v Davosu se kvůli tomu zhruba o tři hodiny opozdil.
V projevu Trump ostře kritizoval směřování Evropy. Zmínil masovou migraci „z dalekých krajin“, odpor k zeleným energiím a narážel na pokles atraktivity některých míst pro turisty i obyvatele. Řekl, že Evropa podle něj „ublížila sama sobě“ zaměřením na obnovitelné zdroje a vyzdvihl jadernou energetiku jako volbu, kterou Spojené státy podporují. Současně zdůraznil, že nechce „slabé spojence, ale silné spojence“ a kritizoval platební podíly v NATO, když uvedl, že před jeho nástupem Spojené státy platily podle něj „sto procent“.
Velkou část vystoupení věnoval Grónsku. Prohlásil, že má respekt k obyvatelům Grónska i Dánska, ale že spojenci musí umět chránit své území, a zopakoval zájem USA získat ostrov. Dodal, že to nebude kvůli ledu či nerostnému bohatství, ale z důvodů „strategické národní a mezinárodní bezpečnosti“, a vyloučil použití síly. Podle něj bylo chybou, že USA Grónsko po druhé světové válce vrátily Dánsku, a obvinil Dánsko z nevděčnosti.
Trump také oznámil, že se během středy setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a že jedná i s ruským protějškem Vladimirem Putinem; zopakoval názor, že Rusko by v roce 2022 nezačalo válku na Ukrajině, kdyby byl tehdy on prezidentem. V domácí politice zmínil zásah protiimigračního úřadu ICE v Minnesotě a pochválil zlepšení bezpečnosti ve Washingtonu, kde podle něj zmizela graffiti i ochranná oplocení poté, co do města vyslal Národní gardu. Na roztržku o Grónsku reagoval uvalením dodatečných desetiprocentních cel na Dánsko a dalších sedm evropských zemí, které Kodaň podpořily.
