V Centru současného umění DOX byly v pondělí předány Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2025. Mezi laureátkami jsou vedoucí komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková a zahraniční reportérka a válečná zpravodajka Darja Stomatová.
Kateřina Šafaříková obdržela ocenění za zahraniční zpravodajství a komentáře. Zdůraznila, že jde o uznání nejen její práce, ale i práce žen-novinářek, které působí jako zahraniční reportérky a pokrývají válečné konflikty či události za hranicemi Česka. „Poprvé v historii Peroutkovy ceny dostaly ocenění dvě zahraniční reportérky. Beru to proto jako uznání nejen mojí práce, ale především obecně žen-novinářek,“ uvedla Šafaříková a dodala, že je ráda, že cenu sdílí s představitelkou nastupující generace, Darjou Stomatovou.
Podle Společnosti Ferdinanda Peroutky jsou Ceny udíleny vždy k výročí narození Ferdinanda Peroutky a hledí na vlastnosti jako bezúhonnost, mravní integritu, odpovědnost za společenské důsledky publicistiky, vysokou profesní úroveň, preciznost jazyka a nekompromisní postoj vůči totalitarismu a nesnášenlivosti.
Šafaříková do redakce Seznam Zpráv nastoupila v roce 2024. Krátce vyzkoušela nový formát mluveného slova v podcastu 5:59, ale vrátila se k psanému textu, které sama označuje za „kamennou novinařinu“. Od září loňského roku zastává pozici vedoucí komentářové sekce. Vzděláním je absolventkou bakalářského studia žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK a následně studia na Institutu mezinárodních studií se specializací na západní Evropu; rok strávila na novinářské škole v Paříži. Po návratu spolupracovala s Lidovými novinami, v letech 2004–2009 byla jejich stálou zahraniční zpravodajkou v Bruselu. Pracovala také v Hospodářských novinách, Aktuálně.cz a třináct let v týdeníku Respekt; za vydavatelství Economia byla podruhé vyslána jako zpravodajka při NATO a EU do Bruselu v letech 2021–2024.
Darja Stomatová působí v zahraniční redakci České televize od roku 2023. Začínala natáčením potlačování demonstrací v Bělorusku po zmanipulované volbě prezidenta a dokumentovala migrační trasy z iráckého Kurdistánu do Běloruska. Nejsilněji se zapsala jako jediná západní novinářka, která zůstala v ostřelovaném Charkově bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. V laudatiu Terezie Kaslové byla oceněna za rozhodování, které podle ní připomíná, že svoboda tisku není abstraktní pojem, ale každodenní volba jednotlivce.
