Soud v Budapešti vynesl rozsudek: 25letá aktivistka z německého města Jena Maja T., která se prezentuje jako nebinární osoba, byla shledána vinnou z pokusu o těžké ublížení na zdraví a z účasti na zločineckém spolčení. Soud uložil trest odnětí svobody na osm let; rozhodnutí není pravomocné a lze se proti němu odvolat v rámci maďarského soudního systému.
Podle Deutsche Welle obžaloba tvrdila, že útoky v únoru 2023 v Budapešti mířily na lidi považované za účastníky každoročního shromáždění označovaného jako „Den cti“, kam se sjíždějí neonacisté z řady evropských zemí. Prokuratura požadovala původně trest 24 let s tím, že Maja T. měla podle ní patřit k levicově extremistické skupině o 19 členech, které měly napadnout devět osob se zlomeninami a poraněními hlavy.
Vztah procesu k právní a politické rovině vyvolal mezinárodní pozornost. V červnu 2024 byla Maja T. vydána z Německa do Maďarska a následně vězněna v samotce. Německý spolkový ústavní soud rozhodl, že proces v Maďarsku neměl proběhnout, a zdůraznil souvislost s Listinou základních práv EU a zákazem nelidského zacházení; podle soudu nebylo dostatečně prověřeno, zda budou podmínky vazby v Maďarsku humánní, zvláště s ohledem na identitu obviněné jako nebinární osoby.
Obviněná si během vazby stěžovala na špatné hygienické podmínky, nedostatečné jídlo, extrémní teploty a nedostatek světla a větrání; v létě 2025 pak na 40 dní zahájila hladovku, aby prosadila zlepšení podmínek. Maďarské legislativní změny od roku 2021 a zákon z počátku roku 2025 pod vedením Viktora Orbána, který může být použit na zákaz průvodů Pride, zvýšily kontext práv menšin v zemi.
Po rozsudku o případu mluvili kritici o politickém rozměru procesu; otec obviněné označil soud za „politický proces“, Martin Schirdewan zleva rozhodnutí označil za nepřiměřené a politické strany ze sociálnědemokratického, zeleného a levicového spektra opakovaně žádaly německou vládu, aby zasáhla. Maďarsko v roce 2025 zařadilo skupinu „Antifa East“ mezi teroristické organizace.
