V olympijské vesnici působí Martina Sáblíková klidně a soustředěně. Fanoušci přicházejí poděkovat, potřást rukou nebo jí podat ruku na rozloučenou; sedminásobná olympijská medailistka přijímá pozdravy a občas se usměje. Sama říká, že její velká éra zřejmě končí: „Určitě končí,“ odpovídá s úsměvem.
Informuje reportér Pavel Ryšavý ze Seznam Zpráv.
Sáblíková začala svoji olympijskou cestu v Turíně 2006, kde dojela čtvrtá na 5 000 m a sedmá na 3 000 m. V Vancouveru 2010 získala dvě zlaté (5 000 m a 3 000 m) a bronz na 1 500 m, v Soči 2014 znovu vyhrála pětikilometrovou trať a přidala stříbro na 3 000 m. V Pchjongčchangu 2018 dojela druhá na 5 000 m a čtvrtá na 3 000 m, v Pekingu 2022 brala bronz na 5 000 m a byla čtvrtá na 3 000 m.
Vzpomíná i na momenty z Vancouveru, kdy po dopingové kontrole jela na vyhlášení s policejními sirénami a v euforii zastavila kordon cestou pro zmrzlinu. Očekávání i tlak popisuje otevřeně: „Říkáte si, že vlastně nevíte, kdo bez bruslení jste. Tenhle sport dělám od jedenácti let a nevím, jak bude vypadat můj život, můj den, co budu dělat. Je to složitý.“
Před závodem na 3 000 m dál trvá na práci až do konce: nebude si dovolovat polevit. Přiznává, že racionálně nepředpokládá medaili, ale chce do závodu dát maximum a stále doufá, že by ji mohla získat. Ve čtvrtek ji čeká závod na pět kilometrů, v sobotu tříkilometrová trať a možná ještě rozlučka na 1 500 m.
Za Sáblíkovou stál dlouhodobě trenér Petr Novák, který ji provázel i v Miláně. Novák, dnes sedmdesátsedmiletý, popisuje svou metodu jako paličatou a připomíná, že hledal sportovce s cílem být nejlepší. Dnes už prý nemůže na děti křičet tak jako dřív, a vidí i možnost, že by Sáblíková jednou převzala roli trenérky.
Po sezoně Sáblíková plánuje ukončit kariéru. Do Milána přicestovala na poslední olympijské vystoupení a její rozloučení se závody se blíží.
