Zemřela herečka Jana Brejchová, která patřila mezi nejobsazovanější české herečky a lidově se jí přezdívalo „česká Bardotka“. Během své dlouhé kariéry ztvárnila přes stovku rolí a získala Českého lva za poslední film Kráska v nesnázích a druhého Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
Své první filmové zkušenosti získala už jako třináctiletá ve snímku Olověný chléb. Po škole se na čas živila jako písařka, ale brzy se objevily filmové nabídky — hrála například ve Formanových Štěňatech, ve Weissově Vlčí jámě nebo v Jasného Touze. Průlomové role přišly v 60. letech: jako studentka Jana ve Vyšším principu (1960) či v dalších snímcích Kdyby tisíc klarinetů, Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna, Noc nevěsty nebo Farářův konec. Spolupracovala s režisérskou elitou své doby, mezi něž patřili Jiří Krejčík či Karel Zeman.
Svou výraznou přítomnost potvrdila i v 70. letech, kdy zazářila jako Eliška Pomořanská v muzikálu Noc na Karlštejně (1973) po boku Vlastimila Brodského. Dostávala i zahraniční nabídky — po německé romanci Zámek Gripsholm jí společnost Bavaria nabídla sedmiletou smlouvu, kterou však odmítla s tím, že jí nabízené scénáře nepřipadají smysluplné: „Jenomže jsem si přečetla dva scénáře a byla to červená knihovna, zatímco já dosud pracovala na filmech, které měly smysl,“ vzpomínala.
V osobním životě byla čtyřikrát vdaná. Strávila čtyři roky s režisérem Milošem Formanem, dva roky byla v manželství s německým hercem Ulrichem Theinem, s Vlastimilem Brodským má dceru Terezu Brodskou, která je také herečkou. Po partnerském vztahu s Jaromírem Hanzlíkem následoval sňatek s Jiřím Zahajským.
Po roce 1989 se její práce přesunula častěji na televizi, objevila se v projektech jako Hrad z písku, Má je pomsta či Návrat ztraceného ráje. Do nového tisíciletí vstoupila snímkem Počet mého mladšího bratra, zároveň hrála v Krásce v nesnázích a v pohádce O malíři Adamovi. Po smrti manžela Jiřího Zahajského v roce 2007 se stáhla z veřejného života; dlouhodobě se potýkala s Parkinsonovou nemocí, kterou dlouho tajila. Dceru Terezu reflektuje i kniha Moje máma Jana Brejchová.
