Slunce vstoupilo do prvního únorového týdne roku 2026 bouřlivě. Velká skupina slunečních skvrn označená AR4366 se otočila přímo směrem k Zemi a z této oblasti v krátkém sledu vystřelovaly erupce nejvyšší třídy X. Podle dat úřadu NOAA a sondy SDO začalo intenzivní sluneční bombardování prvního dne února a s krátkými přestávkami pokračovalo až do středy.
Třída X představuje nejvyšší zaznamenanou intenzitu erupcí. Když erupci doprovází oblak nabitých částic, může dojít k zásahu magnetosféry a k výrazným jevům v zemské atmosféře. Sluneční aktivitu vědci systematicky sledují od 18. století; systém číslování slunečních cyklů zavedl Rudolf Wolf. Současný 25. cyklus začal v prosinci 2019 a ukazuje se být silnější, než původně předpovídaly modely.
Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě vysvětluje, že v období maxima je magnetické pole Slunce velmi napjaté a v místech nestability vznikají skvrny a erupce. „Při těchto erupcích se může uvolnit oblak nabitých částic. Země je před těmito oblaky chráněna přirozeným magnetickým štítem, který nás chrání efektivně nejen před silnějším slunečním větrem, ale i kosmickým zářením,“ říká Horálek. Částice, které se v zemském poli uvězní, zasahují vrchní vrstvy atmosféry a při srážkách s molekulami vzduchu vzniká polární záře.
Úřady varují, že silné erupce mohou negativně ovlivnit rádiovou komunikaci, elektrické rozvodné sítě, navigaci GPS a představují riziko pro kosmické lodě a astronauty. V souvislosti s aktuálními X-erupcemi byly během týdne zaznamenány i výpadky rádiového signálu nad denní polokoulí Země.
Odborníci zároveň upozorňují, že vyšší počet hlášení polárních září částečně souvisí s lepší informovaností a dostupností digitální techniky, která dokáže zachytit i slabší projevy. Skupina AR4366 má nyní nejlepší orientaci vůči Zemi, ale postupně se bude stáčet za sluneční horizont, a šance na výrazné výskyty září tak klesají. Pro sledování blížících se oblaků částic a krátkodobých varování se doporučují data z družic DSCOVR nebo ACE a předpovědi NOAA.
Horálek připomíná význam hodnoty Bz: pokud má magnetické pole solárního větru jižní orientaci (záporná hodnota Bz), jsou podmínky pro polární záře mnohem lepší. Důležitá je i rychlost a hustota větru — normál je 300–400 km/s, při bouři může přesahovat 800 km/s. Sluneční maximum tak zvyšuje šance spatřit záři i v nižších zeměpisných šířkách; v období minima kolem roku 2030 by se její výskyt opět omezil hlavně na sever.
