Lidé se naposledy loučí s Janou Brejchovou, jednou z výrazných tváří poválečné československé kinematografie. Po oznámení úmrtí rodina odmítla nabídku uspořádat pohřeb se státními poctami; podle webu Super.cz vzpomínal moderátor Aleš Cibulka slovy: „Jako když Popelka vejde na ples.“
Nabídka státních poctí odkazovala k předešlým případům — pohřbu Karla Gotta na podzim 2019 či pohřbu Karla Schwarzenberga na konci roku 2023 — a připomněla, že pohřeb se státními poctami má méně formalit než státní pohřeb. Rodina rozhodla, že podobné pocty nevyužije.
Jana Brejchová se narodila v Praze v roce 1940 do početné rodiny šesti sourozenců; její sestrou byla herečka Hana Brejchová. Otec pracoval jako řidič dálkové dopravy. Před kamerou se poprvé objevila ve třinácti letech v roce 1953. Od 60. let spolupracovala s režiséry jako Vojtěch Jasný, Jiří Krejčík nebo Evald Schorm a účinkovala ve stovce celovečerních a televizních filmů, za něž získala řadu ocenění.
Mezi její nejznámější role patří císařovna Eliška v muzikálu Noc na Karlštejně (1973), kde hrála po boku Vlastimila Brodského. Brodský byl v určitém období jejím životním partnerem a otcem dcery Terezy, která se rovněž stala herečkou. Další významné filmy v její filmografii zahrnují Vlčí jáma (1957), Vyšší princip (1960), Každý den odvahu (1964), Farářův konec (1968), Mladý muž a bílá velryba (1978) a Zánik samoty Berhof (1983).
Filmoví akademici jí v roce 2010 udělili Českého lva za mimořádný přínos českému filmu. Pozdní fáze její kariéry vyvrcholila rolí Zdeny Hrstkové v dramatu Kráska v nesnázích režiséra Jana Hřebejka; za tuto roli obdržela rovněž Českého lva a šlo o její poslední filmové vystoupení. Působila i v zahraničí — v Německu, Rakousku a Maďarsku — a objevovala se na titulních stránkách tuzemských i zahraničních magazínů.
Po roce 1989 její kariéra stagnovala. Byla několikrát vdaná; jejím prvním manželem byl režisér Miloš Forman, posledním manželem herec Jiří Zahajský.
