V roce 2026 se očekává vznik jevu Super El Niño, což je nejsilnější fáze klimatického cyklu El Niño – Jižní oscilace (ENSO). Tento jev je charakterizován výrazným oteplením povrchových vod v tropickém Pacifiku, což má dalekosáhlé důsledky pro globální klima. Prognózy naznačují, že Super El Niño 2026 by mohl přinést bezprecedentní vlny veder, ničivé bouře a zásadní narušení života na celé planetě.
El Niño je periodický klimatický jev, během kterého dochází k oteplení povrchových vod v centrální a východní části tropického Pacifiku. Toto oteplení ovlivňuje atmosférickou cirkulaci a má dopad na počasí po celém světě. Přívlastek „Super“ se používá pro nejsilnější epizody, kdy teplotní odchylka oceánu přesáhne 2 °C nad dlouhodobým průměrem. Poslední takové události byly zaznamenány v letech 2015–2016 a 1997–1998, které přinesly rekordní globální teploty a sérii ničivých extrémů.
Podle prognóz amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a dalších světových center má rok 2026 potenciál připojit se k těmto událostem, ne-li je překonat. Očekává se, že Super El Niño 2026 bude mít globální dopady, které se projeví v různých regionech světa.
V Americe se očekává, že severozápad a části Kanady budou čelit prohlubujícímu se suchu a zvýšenému riziku lesních požárů. Naopak jih USA, zejména Kalifornie a státy u Mexického zálivu, by se měly připravit na nadprůměrné srážky a ničivé povodně. El Niño obvykle potlačuje aktivitu hurikánů v Atlantiku kvůli silnějšímu střihu větru, ale naopak podporuje jejich vznik ve východním Pacifiku, což ohrožuje Mexiko a Havaj.
V Asii a Austrálii je El Niño synonymem pro sucho a vedro. Očekává se výrazně nižší úhrn srážek, což povede k vysychání krajiny a extrémnímu nebezpečí katastrofálních požárů, podobně jako během „černého léta“ 2019–2020. Naopak oblasti jižní Asie, jako je Indie, mohou zažít narušení monzunového období, což má fatální dopady na zemědělství. Některé části východní Afriky mohou naopak trpět extrémními dešti a záplavami.
V Evropě jsou dopady El Niña složitější a méně přímé. Historická data ukazují, že silné El Niño často přináší do severní Evropy mírnější a vlhčí zimy, zatímco jih kontinentu, zejména oblast Středomoří, zažívá sušší podmínky. Pro střední Evropu, včetně České republiky, jsou predikce nejisté, ale trendy naznačují zvýšenou pravděpodobnost extrémů. Můžeme očekávat delší a intenzivnější letní vlny veder, protože změněná cirkulace může usnadnit pronikání horkého vzduchu z jihu. Zimy mohou být sice v průměru teplejší, ale zároveň s vyšším rizikem silných větrných bouří.
Největším rizikem pro Česko tak není přímý dopad, ale spíše rozkolísanost počasí a vyšší frekvence extrémů, na které není naše krajina ani infrastruktura plně připravena – ať už jde o bleskové povodně z přívalových dešťů, nebo dlouhá období sucha.
Super El Niño 2026 nebude mít dopad jen na počasí, ale i na globální ekonomiku a cestovní ruch. Extrémní události, jako jsou hurikány, povodně či masivní požáry, mohou vést ke zrušení tisíců letů, poškození hotelů a turistické infrastruktury. Oblíbené destinace v jihovýchodní Asii mohou být méně atraktivní kvůli extrémním vedrům, zatímco lyžařská střediska v Evropě mohou bojovat s nedostatkem sněhu.
Zemědělství utrpí masivní ztráty kvůli suchu nebo naopak záplavám, což se projeví na celosvětových cenách potravin. Rybolov v Pacifiku bude ochromen, protože teplá voda vytlačuje ryby z jejich tradičních lovišť. Super El Niño je tak nejen klimatologickou, ale především závažnou ekonomickou a sociální hrozbou.
Je důležité si uvědomit, že i když jsou tyto prognózy založeny na aktuálních datech a modelech, klimatické jevy jsou komplexní a jejich přesné dopady mohou být ovlivněny řadou faktorů. Proto je nezbytné pokračovat v monitorování situace a připravovat se na možné scénáře, které mohou nastat v důsledku Super El Niño 2026.
