Analytik Finanční správy, který přicházel k vrcholům, čelí obžalobě za vydírání

Analytik Finanční správy, který přicházel k vrcholům, čelí obžalobě za vydírání

Zdroj obrázku: Ilustrační foto – GPT Image

Podnikatel, kterému redakce kvůli ochraně identity říká Karel M., se v dubnu 2018 ocitl v situaci, kdy za ochranu před údajným spiknutím uvnitř vlastní firmy zaplatil miliony korun. Trojice mužů, která vystupovala za prostředníky, tvrdila, že jeho účetní, asistentka, policisté a příslušníci Finanční správy ho chtějí připravit o podnikání a že on i jeho dcera by mohli skončit až na osm let ve vězení. Jeden z mužů prý na papírek napsal částku 35 milionů korun jako „cenu“ za vyřešení problémů. Schůzka, která měla Karla M. přesvědčit o „možnostech“ skupiny, proběhla v budově Národní centrály proti organizovanému zločinu a byla tam přivedena i k místu, kde sedával zástupce ředitele NCOZ Petr Danko.

Podle Seznam Zpráv dokumenty a svědectví mapují, že u případu figuroval Pavel Wünsch, muž s přístupy k nejvyšším špičkám NCOZ i Generálního finančního ředitelství. Wünsch úřadům pravidelně předával informace, které vedly k raziím a operacím prezentovaným policí. Soud v Ústí nad Labem ho nepravomocně odsoudil na sedm let vězení s tím, že fungoval jako dvojitý agent: současně pro bezpečnostní složky a pro lidi, kteří podle spisu krátili daně, přičemž za své služby inkasoval statisíce korun.

Wünsch podle výpovědí zastával roli externího spolupracovníka Generálního finančního ředitelství a s policií se účastnil projektů, které nesly krycí názvy Zenon, Elis nebo Jaspis. Tyto akce policie představila jako zásahy proti rozsáhlým daňovým únikům (v jednom případě byla zmiňována částka 270 milionů, v jiném 112 milionů). Wünsch sám tvrzení o své roli opakovaně odmítá.

Finanční správa mu přitom poskytla ochranu a finanční spolupráci i přes to, že měl v minulosti záznam o odsouzení. Platby směrovala i přes další osoby, například Jaroslava N., který podle vyšetřování reálně práci nevykonával a peníze z jeho účtu měly končit u Wünche. Tehdejší nadřízení tuto konstrukci u soudu vysvětlovali tím, že Wünsch často překračoval úvazek a byl v policejní ochraně.

Mezi osobami, jimž měl Wünsch údajně poskytovat služby, figurují i podnikatelé později stíhaní za rozsáhlé podvody. Případ nyní pokračuje u vyšších soudů, kde se řeší nejen role jednotlivce, ale i způsob, jakým státní orgány s externími spolupracovníky pracovaly.