Český premiér Andrej Babiš odmítá, aby se příspěvek na financování Ukrajiny stal podmínkou schválení příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. Spor se vyostřil před pátečním jednáním v Dublinu, kde mají státy řešit rozpočet na období 2028 až 2034. Německý kancléř Friedrich Merz naopak požaduje, aby se do nákladů na podporu Kyjeva zapojily všechny členské země. Jádrem sporu jsou budoucí výdaje EU i způsob, jak zajistit chybějící peníze pro ukrajinský stát. Rozdílné postoje se tak promítají do jednání o společném rozpočtu.
Podle zprávy Novinek z 11. listopadu bude Ukrajině podle odhadů v roce 2027 chybět přibližně 70 miliard eur, tedy asi 1,7 bilionu korun. Evropská unie by měla pokrýt zhruba 45 až 46 miliard eur z této částky. Jednou z možností je nové společné zadlužení, za které by ručily členské státy. Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko se proti tomuto řešení staví. Jejich nesouhlas se nyní propojuje s vyjednáváním o příštím sedmiletém rozpočtu.
Merz v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že závazek všech zemí podílet se na ukrajinském schodku je nezbytný pro další jednání o finančních otázkách. Německý kancléř považuje pomoc Kyjevu za součást společné evropské bezpečnosti. V úterý také řekl, že pokračovat dosavadním způsobem není dobrá cesta a náklady nemůže nést jen několik států. Německo přispívá přibližně 24 procenty do rozpočtu EU. Zároveň patří k největším poskytovatelům finanční pomoci Ukrajině.
Babiš svůj nesouhlas s propojením obou témat vyjádřil v dopise Costovi. Napsal, že dohoda o budoucím financování Ukrajiny nemůže být podmínkou schválení příštího evropského rozpočtu. Při úterní návštěvě Slovenska také upozornil, že rozpočet už počítá se 100 miliardami eur pro Ukrajinu, avšak až od roku 2028. Ukrajinský schodek je podle něj potřeba řešit dříve. Slovenský premiér Robert Fico označil Merzův požadavek za vydírání a připomněl, že Slovensko má stejně jako Německo právo veta.
Česko patří mezi státy, které z evropského rozpočtu dlouhodobě získávají více, než do něj odvádějí. Podle údajů České národní banky činil čistý přínos evropského rozpočtu v letech 2004 až 2023 v průměru 1,3 procenta českého hrubého národního důchodu ročně. Slovensko za stejné období dosáhlo 1,7 procenta a Maďarsko tří procent. Pro příští rozpočtové období se podle zveřejněných údajů pro Česko počítá s možností čerpat 29 miliard eur. To odpovídá částce přes 700 miliard korun pro zemědělce, firmy a regiony.
Čtveřice zemí, která odmítá společné zadlužení, zároveň podporuje zachování fondů na rozvoj a zemědělství. Tyto státy patří k neformální skupině Přátelé koheze, zatímco Německo vede skupinu zemí prosazujících škrty. Merz požaduje, aby se podpora Ukrajiny stala přímou součástí evropského rozpočtu. Maďarský premiér Péter Magyar nové zadlužení odmítl s odkazem na domácí deficit a uvedl, že spojování témat nevysílá dobrý signál. Bulharský premiér Rumen Radev odmítá další úvěrové linky a uvedl, že jeho země raději pomáhá v energetice.
Evropská komise má podle zveřejněných informací do konce listopadu předložit návrh, jak potřebné prostředky pro Ukrajinu zajistit. Členské státy budou zároveň jednat o víceletém rozpočtu, jehož schválení vyžaduje souhlas všech zemí. Babiš uvedl, že financování Ukrajiny nemá být podmínkou dohody o tomto rozpočtu, zatímco Merz trvá na spravedlivém rozdělení nákladů. Příští rozpočet se týká období 2028 až 2034 a jeho objem se odhaduje na 1,8 bilionu eur. Další jednání ukážou, zda se obě témata podaří dohodnout odděleně.
