České stíhačky JAS-39 Gripen v noci na čtvrtek 24. září znovu vzlétly k ochraně polského vzdušného prostoru. K nasazení došlo na základě rozkazu Severoatlantické aliance. Letouny startovaly z Pardubic a nad Polskem plnily úkol bojové letecké hlídky. Jejich posádky měly být připravené reagovat na případnou hrozbu. Během mise však nebylo nutné zasáhnout a Gripeny se po splnění úkolu bezpečně vrátily na základnu.
Podle informací serveru Expats.cz, který vycházel z agentury ČTK a vyjádření české armády, šlo už o druhé podobné nasazení během jediného týdne. České letouny předtím hlídaly polský vzdušný prostor také v pátek 18. září. Tehdy reagovaly na situaci spojenou s drony pohybujícími se nad západní Ukrajinou. Ani během předchozí mise nemusely české posádky použít sílu ani provádět zásah proti konkrétnímu cíli.
Bojová letecká hlídka znamená, že letouny monitorují určenou oblast a zůstávají připravené okamžitě reagovat na možné narušení. Gripeny proto nemusely nikoho přímo stíhat ani zachytit, aby splnily svůj úkol. Jejich přítomnost byla součástí širšího systému ochrany východního křídla NATO. Po určitou dobu sledovaly vzdušný prostor poblíž východní hranice Polska. Následně jejich úkol převzaly polské stíhačky, jak vyplývá z informací zveřejněných k předchozí misi.
Česká armáda uvedla, že Gripeny působí v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Vojáci zároveň zdůraznili, že jsou připraveni plnit rozkazy ve dne i v noci. Konkrétní hrozbu, která vedla k poslednímu nočnímu vzletu, armáda nezveřejnila. Po dokončení hlídky letouny přistály v Pardubicích. Mise tak skončila bez použití zbraní, bez oznámeného poškození a bez nutnosti dalšího zásahu českých stíhaček.
Aktuální nasazení souvisí s opakovanými útoky ruských dronů v blízkosti polské hranice. V posledních dnech se podle dostupných informací objevily incidenty v okolí obce Yahodyn na západě Ukrajiny. Jeden proudový dron tam měl havarovat nebo být sestřelen přibližně čtyři kilometry od polské hranice. Další dron údajně zasáhl lokomotivu osobního vlaku směřujícího do Varšavy. Jiný incident byl hlášen u čerpací stanice méně než kilometr od hraničního přechodu Yahodyn–Dorohusk.
Česká republika se na posilování ochrany východního křídla Aliance nepodílí pouze stíhacími letouny. V Polsku od září působí také český vrtulníkový oddíl. Jeho úkolem je pomáhat s ochranou polského vzdušného prostoru a reagovat na nízko letící cíle. Čeští vojáci současně slouží v dalších aliančních nasazeních na Slovensku a v Litvě. Poslední mise Gripenů tak zapadá do širšího zapojení českých ozbrojených sil v rámci NATO.
České letectvo provozuje čtrnáct pronajatých letounů JAS-39 Gripen. Stroje pravidelně zajišťují ochranu českého vzdušného prostoru a účastní se také aliančních misí v zahraničí. Po návratu z Polska zůstávají české stíhačky připravené k dalším úkolům z pardubické základny. K novému nasazení může dojít podle rozhodnutí NATO a vývoje bezpečnostní situace v okolí aliančních hranic. Poslední noční operace skončila bez zásahu, připravenost českých posádek tím ale zůstává zachována.
