Ministerstvo financí má ve středu 30. září zveřejnit první maximální ceny benzinu a nafty pro obnovenou regulaci, která začne platit ve čtvrtek 1. října. Strop se bude týkat prodeje paliv na českých čerpacích stanicích a stát jej má stanovovat každý pracovní den. Vláda zároveň na říjen snižuje spotřební daň z nafty, zatímco u benzinu ji nemění. Obě opatření zatím plánuje uplatňovat do konce října. Konkrétní částky, za které se bude smět ve čtvrtek prodávat, má určit právě středeční oznámení ministerstva.
Změna přichází ve chvíli, kdy se cena nafty přiblížila svému dosavadnímu rekordu. Analytik Petr Lajsek v analýze zveřejněné 30. září na Kurzy.cz uvádí, že litr nafty za posledních sedm dnů zdražil o 27 haléřů na průměrných 49,50 koruny. Dosavadní maximum podle něj činí 49,57 koruny za litr a pochází z roku 2022. Benzin ve stejném období výrazně nezdražoval a jeho průměrná cena se pohybovala kolem 45,93 koruny za litr. Regulace se proto bude zavádět v odlišné situaci pro řidiče tankující naftu a pro ty, kteří kupují benzin.
Česko už letos maximální ceny paliv stanovovalo, nynější rozhodnutí tedy navazuje na dřívější postup vlády. Předchozí regulace skončila v červenci a stát se k ní vrací po několika týdnech růstu cen. Za zdražováním stojí také konflikt na Blízkém východě a omezení přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Vyšší náklady na paliva se týkají běžných řidičů i automobilových dopravců, pro něž je nafta provozním výdajem. Obnovení regulace dopravci uvítali, analytici však upozorňují, že samotné stanovení cenového stropu neodstraňuje příčiny růstu cen na trhu.
Nový strop nebude představovat jednu pevnou cenu platnou po celý říjen. Ministerstvo bude vycházet z klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen, k němuž se připočte regulovaná marže obchodníků. Její nejvyšší povolená výše bude u benzinu i nafty činit 2,50 koruny za litr. Výsledná maximální cena se tak může v průběhu měsíce měnit podle vývoje velkoobchodního trhu. Pro řidiče to znamená, že středeční oznámení určí čtvrteční hranici, nikoli částku zaručenou na všechny další dny. Čerpací stanice budou muset při stanovení prodejních cen vycházet z aktuálně vyhlášeného limitu.
U nafty se vedle cenového stropu mění také spotřební daň, která klesne z 9,95 na 8,011 koruny za litr. U benzinu vláda srovnatelnou daňovou změnu nechystá. Lajsek očekává, že by se průměrná cena nafty mohla v příštích dnech přiblížit 48 korunám za litr, jde však o jeho odhad, nikoli o vyhlášenou maximální cenu. U benzinu výraznější pokles zatím nepředpokládá a zmiňuje možný postupný posun blíže k 45 korunám. Na výslednou cenu bude mít vedle daňového opatření vliv také pohyb velkoobchodních cen, z nichž stát denní strop vypočítá.
Odlišný pohled na opatření mají provozovatelé čerpacích stanic, jimž stát omezí prostor pro stanovení marže. Lajsek upozorňuje, že většina pump měla marže pod nově určenou hranicí už před zavedením regulace. Některé stanice ve městech a na dálnicích však podle něj budou muset své marže snížit výrazněji. Provozovatelům také může zkomplikovat situaci rozdíl mezi cenou, za niž palivo nakoupili, a nově stanoveným prodejním stropem. Analytik připomíná, že vysoké ceny paliv nezpůsobily samotné maloobchodní marže, jejichž omezení je jen jednou částí vládního zásahu.
Další vývoj bude záviset jak na prvních cenách vyhlášených ministerstvem, tak na situaci na trhu s ropou. Lajsek popisuje pokles velkoobchodních cen benzinu a nafty od jejich zářijového vrcholu přibližně o deset procent. Současně upozorňuje, že na cenu ropy dál působí nejistota kolem přepravy Hormuzským průlivem a nákladů na dopravu tankerů. Řidiči se ve středu dozvědí, jaký limit bude platit od čtvrtka, kdy začne také nižší daň z nafty. Ministerstvo má následně zveřejňovat další maximální ceny v pracovních dnech, zatímco nynější rozhodnutí o regulaci platí do konce října.
